Читать онлайн книгу "Otrokyně, Bojovnice, Královna"

OtrokynД›, Bojovnice, KrГЎlovna
Morgan Rice


Koruny A SlГЎvy #1
Morgan Rice přišla s něčím, co se zdá být příslibem další brilantní série, která nás zavede do fantasy plné odvahy, cti, udatnosti, magie a víry ve vlastní osud. Morgan dokázala vytvořit silné postavy, které nás přimějí je obdivovat na každé stránce.. Doporučuji do knihovny každého čtenáře, který miluje dobře napsanou fantasy literaturu. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (komentář k Vzestup draků) Autorka bestsellerů číslo 1, Morgan Rice, přichází se zbrusu novou fantasy ságou. Sedmnáctiletá Ceres je krásná chudá dívka žijící v imperiálním městě jménem Delos. Vede drsný a nebezpečný život poddaného člověka. Ve dne doručuje do paláce zbraně, které její otec vykoval, a v noci s nimi tajně cvičí. Touží stát se bojovnicí v zemi, kde je dívkám zakázáno bojovat. Když ji mají prodat do otroctví, je zoufalá. Osmnáctiletý princ Thanos pohrdá vším, co charakterizuje jeho rodinu. Hnusí se mu její kruté zacházení s masami a hlavně brutální turnaj – Jatka – který se koná v samém srdci města. Touží se vymanit z okovů královské výchovy, ale i když je zkušený válečník, nevidí cestu ven. Když Ceres ohromí dvůr svými skrytými silami, je nespravedlivě uvězněna a odsouzena k osudu horšímu, než by si dokázala představit. Zničený Thanos se musí rozhodnout, jestli kvůli ní bude riskovat úplně vše. Ceres vržená do světa dvojakosti a smrtících tajemství rychle zjistí, že jsou lidé, kteří vládnou, a lidé, kteří slouží. A také, že být vyvolený je někdy to nejhorší, co se může stát. OTROKYNĚ, BOJOVNICE, KRÁLOVNA vypráví epický příběh tragické lásky, pomsty, zrady, ambicí a předurčení. Kniha plná nezapomenutelných postav a dech beroucí akce nás přenese do světa, na který nikdy nezapomeneme, a přiměje nás znovu a znovu se zamilovávat do fantasy. Kniha druhá ze série Koruny a slávy vyjde již brzy!







OTROKYNДљ, BOJOVNICE, KRГЃLOVNA



(KORUNY A SLГЃVY--KNIHA PRVNГЌ)



MORGAN RICE



(PЕ?ELOЕЅIL TOMГЃЕ  SLAVГЌK)


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato sГЎga bestsellerem ДЌГ­slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ДЌГ­slo jedna takГ© jejГ­ dalЕЎГ­ sГЎgy, jako jsou: sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ 12 knih; sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, postapokalyptickГЅ thriller, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih; epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se ze ЕЎesti knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГЎgy KORUNY A SLГЃVY. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma aplikace, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



“Pokud jste si mysleli, že po přečtení ságy ČARODĚJŮV PRSTEN už nebudete mít pro co žít, mýlili jste se. Ve VZESTUPU DRAKŮ přišla Morgan Rice s něčím, co se zdá být příslibem další brilantní série, která nás zavede do fantasy světa plného trollů, draků, odvahy, cti, udatnosti, magie a víry ve vlastní osud. Morgan dokázala vytvořit silné postavy, které nás přimějí je obdivovat na každé stránce... Doporučuji do knihovny každého čtenáře, který miluje dobře napsanou fantasy literaturu.”

--Books and Movie Reviews

Roberto Mattos



“Akcí nabitá fantasy, která jistě potěší fanoušky předchozích knih od Morgan Rice, stejně jako fanoušky děl jako je série ODKAZ DRAČÍCH JEZDCŮ od Christophera Paoliniho…. Fanoušci fikce pro mladé budou toto poslední dílo Riceové hltat a pak žebrat o přídavek.”

--The Wanderer, A Literary Journal (komentГЎЕ™ k Vzestup drakЕЇ)



“Oduševnělá fantasy, která do svého příběhu spřádá vlákna záhad a intrik. Cesta hrdiny je o získávání odvahy a uvědomění si smyslu života, který vede k růstu, dospělosti a dokonalosti….Pro všechny, kdo hledají napínavá fantasy dobrodružství, hrdiny a akčně pojatý sled událostí, který žene Thora po cestě, na níž se z malého dětského snílka postupně stává mladým mužem, jenž neohroženě čelí nebezpečí, i když jsou vyhlídky na přežití bídné….A to je pouhý začátek epické ságy pro mladé čtenáře.”

--Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer)



“ČARODĚJŮV PRSTEN má všechny rysy potřebné pro jasný úspěch: hlavní i vedlejší příběh, záhadná atmosféra, stateční rytíři a rozkvétající vztahy, které zacelují rány na zlomených srdcích, a dále také podvod či zrada. Slibuje dlouhé hodiny zábavy a jistě uspokojí všechny věkové kategorie. Dílo najde své místo v knihovnách u všech příznivců fantasy literatury.”

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos



“V tГ©to akcГ­ nabitГ© prvnГ­ knize epickГ© fantasy sГ©rie ДЊarodД›jЕЇv prsten (kterГЎ mГЎ momentГЎlnД› jiЕѕ 14 svazkЕЇ), RiceovГЎ pЕ™edstavuje ДЌtenГЎЕ™ЕЇm ДЌtrnГЎctiletГ©ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jehoЕѕ sen je stГЎt se vojГЎkem StЕ™Г­brnГЅch, elitnГ­ jednotky rytГ­Е™ЕЇ, kterГЎ slouЕѕГ­ krГЎli… RiceovГЎ skvД›le pГ­ЕЎe a mГЎ fascinujГ­cГ­ pЕ™edpoklady.”

--Publishers Weekly


Knihy od Morgan Rice



CESTA OCELI

POUZE HODNI (Kniha ДЌ.1)



KORUNY A SLГЃVY

OTROKYNДљ, BOJOVNICE, KRГЃLOVNA (Kniha ДЌ.1)



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

POVSTГЃNГЌ STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.2)

OTДљЕЅE CTI (Kniha ДЌ.3)

ZROZENГЌ UDATNOSTI (Kniha ДЌ.4)

Е?ГЌЕ E STГЌNЕ® (Kniha ДЌ.5)

NOC STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.6)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)

ARГ‰NA TЕ?I (Kniha ДЌ.3)



VAMPIRE, FALLEN

PЕ?ED ГљSVITEM (Kniha ДЌ.1)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENA (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)

POSEDLГЃ (Kniha ДЌ.12)













PoslechnД›te si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Chcete knihy zdarma?



Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a zГ­skejte 4 knihy zdarma, 3 mapy, 1 aplikaci zdarma, 1 hru zdarma, 1 grafickГЅ romГЎn zdarma a exkluzivnГ­ dГЎrky! Pro registraci navЕЎtivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com)



Copyright В© 2016 Morgan Rice. VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi. Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit. Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.

ObГЎlka Nejron Photo, pouЕѕito v licenci Shutterstock.com.


OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#u3c25c4e5-9a1c-5a6e-baf8-f45098c50e17)

KAPITOLA DRUHГЃ (#uc03083c5-bb94-57c2-aa71-05e3357d9189)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u9802d6d4-8a3f-5e52-bf2e-a74c44260c0e)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#uabd950a5-fff3-5538-81bc-3539f8feca0f)

KAPITOLA PГЃTГЃ (#uead0823c-79df-5140-a659-6b345a154420)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)


“Přistup blíže, bojovníče, povím ti příběh vábivý.

PЕ™Г­bД›h o bitvГЎch vzdГЎlenГЅch.

PЕ™Г­bД›h o muЕѕГ­ch udatnГЅch.

Příběh koruny a slávy.”



--ZapomenutГ© kroniky lysskГ©




KAPITOLA PRVNГЌ


Ceres běžela zadními uličkami Delosu, celá hořela nedočkavostí. Věděla, že nesmí dorazit pozdě. Slunce se sice sotva zvedlo nad obzor, ale vzduch už byl horký, plný prachu a dusil starobylé kamenné město a všechny jeho obyvatele. Ceres pálily nohy, bolely ji plíce, ale přesto se nutila běžet rychleji. Zrychlila i ve chvíli, kdy musela přeskočit jednu z nesčetných krys, které se plížily ven ze stok a hodovaly na odpadcích v ulicích. Ceres už slyšela vzdálený rachot, srdce se jí rozbušilo vzrušeným očekáváním. Věděla, že někde tam vepředu brzy začne velká slavnost – Jatka.

Zachytila se rohu kamenné zdi a prudce zahnula do úzké uličky. Pak se rychle ohlédla, aby se ujistila, že ji její bratři stále následují. Ulevilo se jí, když zjistila, že Nesos se jí drží těsně za patami a Sartes je jen několik stop za ním. Nesovi bylo devatenáct let a byl tak o pouhé dva sluneční cykly starší než Ceres, zatímco Sartes, její mladší bratříček, byl o čtyři sluneční cykly mladší. Pomalu se z něj stával mladý muž. Oba dva vypadali, jako by si z oka vypadli – měli delší pískové vlasy a hnědé oči, podobali se i jejich rodičům. Ceres jim ale nebyla podobná vůbec. Ale i když byla Ceres dívka, nikdy s ní nedokázali udržet krok.

„Rychle!“ zakЕ™iДЌela Ceres pЕ™es rameno.

Z dГЎlky se ozval dalЕЎГ­ rachot. AДЌkoli Ceres na slavnosti nikdy nebyla, pЕ™edstavovala si ji v ЕѕivГЅch barvГЎch: celГ© mД›sto, celГ© tЕ™i miliony obyvatel Delosu se tГ­snГ­ kolem ArГ©ny, aby oslavily letnГ­ slunovrat. Nebude se to podobat niДЌemu, co zatГ­m vidД›la. Ale pokud si ona a bratЕ™i nepospГ­ЕЎГ­, nezbydou na nД› uЕѕ ЕѕГЎdnГЎ volnГЎ mГ­sta.

ZatГ­mco Ceres nabГ­rala rychlost, pЕ™ejela si dlanГ­ po zpocenГ©m ДЌele a pak se otЕ™ela do rozedranГ© tuniky slonovinovГ© barvy, kterou zdД›dila po svojГ­ matce. Nikdy nedostГЎvala novГ© obleДЌenГ­. Podle matky, kterГЎ lpД›la na jejГ­ch bratrech a pro ni mД›la vЕѕdy jen zГЎЕЎЕҐ a nenГЎvist, si ho nezaslouЕѕila.

„PoДЌkej!“ vykЕ™ikl Sartes a v chraptivГ©m hlase mu zaznГ­val podtГіn podrГЎЕѕdД›nГ­.

Ceres se usmГЎla.

„To tД› tam mГЎm odnГ©st?“ zavolala na nД›j pЕ™es rameno.

VД›dД›la, Еѕe Sartes nemГЎ rГЎd, kdyЕѕ ho provokuje, ale takГ© jГ­ bylo jasnГ©, Еѕe ho jejГ­ jedovatГЎ poznГЎmka povzbudГ­, aby zrychlil. Ceres jejich poЕЎЕҐuchovГЎnГ­ nevadilo. Bavilo ji, jak se Sartes ve svГЅch tЕ™inГЎcti letech snaЕѕГ­, aby ho povaЕѕovali za jejich vrstevnГ­ka. A i kdyЕѕ by to Ceres nikdy otevЕ™enД› nepЕ™iznala, jedna jejГ­ ДЌГЎst potЕ™ebovala, aby ji potЕ™eboval.

Sartes si hlasitД› odfrknul.

„Matka tД› zabije, aЕѕ zjistГ­, Еѕe jsi ji zase neposlechla!“ zahulГЎkal.

Měl pravdu. Opravdu by to udělala – nebo by ji alespoň pořádně seřezala.

PoprvГ© ji matka opravdu zbila, kdyЕѕ bylo Ceres pД›t let. V tom okamЕѕiku Ceres pЕ™iЕЎla o veЕЎkerГ© iluze. PЕ™edtГ­m pro ni byl svД›t zГЎbavnГ©, pЕ™Г­jemnГ©, jednoduЕЎe dobrГ© mГ­sto. Po vГЅprasku uЕѕ pro ni nebyl bezpeДЌnГЅ a vЕЎechno, v co mohla doufat, byla budoucnost, ve kterГ© by se dokГЎzala od matky dostat co nejdГЎl. TeДЏ byla starЕЎГ­, uzavЕ™enГЎ a dokonce i tenhle jejГ­ sen se pomalu zaДЌal rozplГЅvat v marnosti.

NaЕЎtД›stГ­ Ceres vД›dД›la, Еѕe ji jejГ­ bratЕ™i nezradГ­. Byli k nГ­ stejnД› loajГЎlnГ­, jako byla ona k nim.

„Tak to je dobЕ™e, Еѕe se to matka nikdy nedozvГ­!“ odpovД›dД›la bratrovi.

„Otec se to ale dozvГ­!“ vyЕЎtД›kl Sartes.

Ceres se uchechtla. Otec o tom dГЎvno vД›dД›l. Domluvili se spolu: kdyЕѕ Ceres zЕЇstane do noci vzhЕЇru a nabrousГ­ meДЌe pro dalЕЎГ­ dodГЎvku do palГЎce, bude moct jГ­t a sledovat Jatka. A pЕ™esnД› to Ceres udД›lala.

DobД›hla ke zdi na konci slepГ© uliДЌky a bez jakГ©hokoli zavГЎhГЎnГ­ strДЌila prsty obou rukou do dvou puklin a zaДЌala ЕЎplhat. Postupovala rychle, ruce i nohy nachГЎzely jistou oporu v puklinГЎch a vГЅstupcГ­ch, a bД›hem chvilky vyЕЎplhala dobrГЅch dvacet stop vysoko, aЕѕ na vrchol zdi.

Tam se zastavila a tД›Еѕce oddechovala. Slunce ji zdravilo svГЅmi jasnГЅmi paprsky tak prudce, aЕѕ si musela zaclonit oДЌi rukou.

Zalapala po dechu. StarГЅm mД›stem se obvykle pohybovalo jen pГЎr obДЌanЕЇ, tu a tam nД›jakГЎ toulavГЎ koДЌka nebo pes. Dnes ale mД›sto rozhodnД› Еѕilo. Doslova se hemЕѕilo lidmi. Ceres skrz zГЎstupy dokonce ani nevidД›la dlaЕѕebnГ­ kostky pokrГЅvajГ­cГ­ povrch ulic. MoЕ™e lidГ­ se tlaДЌilo na FontГЎnovГ© nГЎmД›stГ­.

V dГЎlce se uklidЕ€ujГ­cГ­ zelenkavou modЕ™Г­ tЕ™pytil oceГЎn, zatГ­mco ArГ©na se tyДЌila jako bГ­lГЎ hora uprostЕ™ed spletitГЅch uliДЌek a natД›snanГЅch dvou a tЕ™Г­ poschoДЏovГЅch domЕЇ. Kolem vnД›jЕЎГ­ho okraje nГЎmД›stГ­ rozestavД›li obchodnГ­ci svoje stГЎnky a vЕЎichni se tД›ЕЎili, aЕѕ prodajГ­ svГ© zГЎsoby ЕЎperkЕЇ, jГ­dla a nejrЕЇznД›jЕЎГ­ho obleДЌenГ­.

Závan větru pohladil Ceres po tváři a přinesl vůni čerstvě upečeného křupavého pečiva. Co by dala za jídlo, které by zahnalo ten trýznivý pocit… Objala se rukama kolem břicha a snažila se nemyslet na hlad, který cítila. Dnešní snídaně se skládala z několika lžic mazlavé kaše, kvůli které se ale z nějakého důvodu cítila ještě hladovější než předtím. Vzhledem k tomu, že dnešek byl dnem jejích osmnáctých narozenin, doufala alespoň v trochu více jídla v misce – nebo v objetí. Nebo v něco.

Nikdo se o nich ale ani slovem nezmГ­nil. Ceres pochybovala, Еѕe si jejГ­ narozeniny vЕЇbec pamatovali.

Na okamЕѕik ji oslepil zГЎblesk svД›tla, a kdyЕѕ se podГ­vala, odkud pЕ™iЕЎel, uvidД›la zlatГЅ koДЌГЎr, kterГЅ se proplГ©tal skrz davy lidГ­ jako pomalГЎ lesklГЎ bublina stoupajГ­cГ­ hustГЅm medem. Odfrkla si. Ve svГ©m nadЕЎenГ©m oДЌekГЎvГЎnГ­ ГєplnД› zapomnД›la, Еѕe se oslavy bude ГєДЌastnit i krГЎlovskГЎ rodina. Ceres pohrdala vrchnostГ­ a urozenГЅmi lidmi. Pohrdala jejich domГЅЕЎlivostГ­ a tГ­m, Еѕe zvГ­Е™ata patЕ™Г­cГ­ krГЎlovskГ© rodinД› byla krmena lГ©pe neЕѕ vД›tЕЎina lidГ­ v Delosu. JejГ­ bratЕ™i doufali, Еѕe se jednoho dne dostanou na vyЕЎЕЎГ­ ГєroveЕ€. Ceres ale jejich nadД›je nesdГ­lela: pokud by nД›kdy v ImpГ©riu mД›la nastat rovnost, urДЌitД› by to bylo jedinД› zГЎsluhou revoluce.

„VidГ­ЕЎ ho?“ zafunД›l Nesos, kdyЕѕ se vyЕЎkrГЎbal k Ceres na zeДЏ.

Srdce se jГ­ rozbuЕЎilo, kdyЕѕ na nД›j pomyslela. Rexus. I ona uvaЕѕovala nad tГ­m, jestli tam je, ale zatГ­m si ho nikde v davu nevЕЎimla.

„Tamhle,“ ukГЎzal Nesos.

Ceres s pЕ™imhouЕ™enГЅma oДЌima sledovala, kam ukazuje.

NГЎhle ho uvidД›la a tГ©mД›Е™ nedokГЎzala potlaДЌit nadЕЎenГ­, kterГ© se jГ­ zmocnilo. Bylo to stejnГ©, jako vЕѕdy, kdyЕѕ ho vidД›la. Byl sГЎm, sedД›l na okraji fontГЎny a svГ­ral v ruce svЕЇj luk. Dokonce i na takovou dГЎlku Ceres vidД›la, jak se mu pod tunikou napГ­najГ­ svaly na ramenou i na hrudi. Byl stД›ЕѕГ­ o pГЎr let starЕЎГ­ neЕѕ ona, mД›l blond vlasy, kterГ© zГЎЕ™ily mezi hlavami pokrytГЅmi hnД›dГЅmi a ДЌernГЅmi porosty. OpГЎlenГЎ kЕЇЕѕe se mu na slunci leskla.

„PoДЌkejte!“ ozvalo se zdola.

Ceres se ohlГ©dla a vidД›la, jak Sartes stoupГЎ po zdi vzhЕЇru jen s obtГ­Еѕemi.

„PospД›ЕЎ si, nebo tД› tu nechГЎme!“ provokoval Nesos.

SamozЕ™ejmД› by je ani ve snu nenapadlo, Еѕe by svГ©ho mladЕЎГ­ho bratra opustili. Musel se ale nauДЌit drЕѕet krok. V Delosu mohlo i malГ© zavГЎhГЎnГ­ znamenat smrt.

Nesos si rukou proДЌГ­sl vlasy, koneДЌnД› popadl dech a takГ© se rozhlГ©dl po davu.

„TakЕѕe, na ДЌГ­ vГ­tД›zstvГ­ sГЎzГ­ЕЎ?“ zeptal se.

Ceres na nД›j pohlГ©dla a rozesmГЎla se.

„SГЎzГ­m? KdyЕѕ nemГЎm penГ­ze?“ zeptala se.

Nesos se usmГЎl.

„Tak pokud bys nД›jakГ© mД›la,“ odpovД›dД›l.

„Brennius,“ odpovД›dД›la okamЕѕitД›.

Nesos pЕ™ekvapenД› zvedl oboДЌГ­.

„VГЎЕѕnД›?“ zeptal se. „ProДЌ?“

„NevГ­m,“ pokrДЌila rameny. „Jen takovГЎ pЕ™edtucha.“

Ale vД›dД›la. VД›dД›la velmi dobЕ™e, vД›dД›la vГ­c, neЕѕ jejГ­ bratЕ™i. VД›dД›la vГ­c neЕѕ vЕЎichni ostatnГ­ chlapci z mД›sta. Ceres totiЕѕ mД›la tajemstvГ­: nikomu to neЕ™ekla, ale pЕ™Г­leЕѕitostnД› se oblГ©kala do muЕѕskГЅch ЕЎatЕЇ a cviДЌila v palГЎci. KrГЎlovskГЅm vГЅnosem bylo dГ­vkГЎm pod trestem smrti zakГЎzГЎno uДЌit se dovednostem bojepГЎnЕЇ. ProstГ­ muЕѕi ale byli pЕ™i vГЅcviku vГ­tГЎni. Museli za to odpracovat odpovГ­dajГ­cГ­ dobu v krГЎlovskГЅch stГЎjГ­ch, ale to Ceres rГЎda podstoupila.

ДЊasto Brennia sledovala a zaujal ji zpЕЇsob, jakГЅm bojoval. Nebyl nejvД›tЕЎГ­ z bojepГЎnЕЇ, ale jeho pohyby byly dokonale promyЕЎlenГ©.

„Ten nemГЎ ЕЎanci,“ odpovД›dД›l Nesos. „Bude to Stefanus.“

ZavrtД›la hlavou.

„Stefanus zemЕ™e bД›hem prvnГ­ch deseti minut,“ prohlГЎsila rozhodnД›.

Stefanus se na prvnГ­ pohled zdГЎl bГЅt jasnГЎ volba, nejvД›tЕЎГ­ z bojepГЎnЕЇ a nejspГ­ЕЎ i nejsilnД›jЕЎГ­. Nebyl ale tak vypoДЌГ­tavГЅ jako Brennius nebo jinГ­ bojovnГ­ci, kterГ© sledovala.

Nesos se zachechtal.

„Pokud se to stane, dГЎm ti svЕЇj dobrГЅ meДЌ.“

Sklouzla pohledem k meДЌi, kterГЅ se starЕЎГ­mu bratrovi houpal u pasu. Nesos ani netuЕЎil, jak moc mu zГЎvidД›la, kdyЕѕ pЕ™ed tЕ™emi lety od matky dostal tuhle skvД›lou zbraЕ€ jako narozeninovГЅ dar. JejГ­ vlastnГ­ meДЌ byl jen jednГ­m z pЕ™ebytkЕЇ, kterГ© jejГ­ otec vyhodil na hromadu k pЕ™etavenГ­. Och, dokГЎzala by tolik vД›cГ­, kdyby mД›la takovou zbraЕ€, jako mД›l Nesos.

„VГ­ЕЎ, Еѕe tД› vezmu za slovo,“ pronesla Ceres s ГєsmД›vem. Ve skuteДЌnosti by ho ale o meДЌ nikdy nepЕ™ipravila.

„Nic jinГ©ho od tebe neoДЌekГЎvГЎm,“ uЕЎklГ­bl se.

Ceres si sloЕѕila ruce na hrudi a myslГ­ jГ­ probД›hla smutnГЎ myЕЎlenka.

„Matka by to nikdy nedovolila,“ Е™ekla.

„Ale otec ano,“ pronesl Nesos. „Je na tebe opravdu hrdГЅ, to vГ­ЕЎ.“

Nesova milГЎ poznГЎmka ji pЕ™ekvapila. NevД›dД›la, jak na ni zareagovat, a tak jen tiЕЎe sklopila oДЌi. MД›la svГ©ho otce opravdu rГЎda a on mД›l rГЎd ji, to vД›dД›la. PЕ™esto se jГ­ ale pЕ™ed oДЌima zjevila tvГЎЕ™ jejГ­ matky. VЕЎechno, co Ceres kdy chtД›la, bylo, aby ji jejГ­ matka pЕ™ijala a milovala stejnД›, jako milovala Ceresiny bratry. AЕҐ se ale snaЕѕila jakkoli, v matДЌinГЅch oДЌГ­ch to nikdy nestaДЌilo.

Sartes zafunД›l a koneДЌnД› se vytГЎhl na vrchol za nimi. StГЎle jeЕЎtД› byl o hlavu menЕЎГ­ neЕѕ Ceres a vychrtlГЅ jako vyЕѕle, ale Ceres byla pЕ™esvД›dДЌenГЎ, Еѕe brzy vyroste, tak rychle jako bambusovГЅ vГЅhonek. PЕ™esnД› to se stalo i s Nesem. Z toho se stal kus chlapa, byl svalnatГЅ a vysokГЅ nД›co pЕ™es ЕЎest stop.

„A ty?“ obrГЎtila se Ceres k Sartovi. „Kdo myslГ­ЕЎ, Еѕe vyhraje?“

„SouhlasГ­m s tebou, Brennius.“

Ceres se usmГЎla a rozcuchala mu vlasy. VЕѕdycky souhlasil s tГ­m, co Е™ekla.

Ozvalo se dalЕЎГ­ dunД›nГ­ a dav jeЕЎtД› zhoustl. Ceres cГ­tila, Еѕe by mД›li vyrazit.

„PojДЏme,“ pronesla, „nesmГ­me marnit ДЌas.“

NeДЌekala na odpovД›ДЏ a okamЕѕitД› zaДЌala ЕЎplhat po zdi dolЕЇ. PoslednГ­ kousek seskoДЌila a okamЕѕitД› vyrazila kupЕ™edu. OДЌima stГЎle sledovala fontГЎnu a klestila si cestu pЕ™es nГЎmД›stГ­, celГЎ nedoДЌkavГЎ, aby se setkala s Rexem.

KdyЕѕ Rexus zjistil, Еѕe se k nД›mu Ceres blГ­ЕѕГ­, vykulil oДЌi radostГ­. Sotva k nД›mu pЕ™ispД›chala, uЕѕ cГ­tila jeho ruce, jak ji objГ­majГ­ kolem pasu a neoholenou tvГЎЕ™, jak se tiskne k jejГ­.

„Ciri,“ pronesl hlubokГЅm chraplavГЅm hlasem.

Ceres pЕ™i tД›ch slovech pЕ™ebД›hl mrГЎz po zГЎdech. Trochu se od nД›j odtГЎhla, aby mu pohlГ©dla do kobaltovД› modrГЅch oДЌГ­. StejnД› jako Nesos byl i Rexus vysokГЅ pЕ™es ЕЎest stop, i kdyЕѕ pЕ™eci jen o nД›co menЕЎГ­ neЕѕ jejГ­ bratr. I tak byl ale tГ©mД›Е™ o hlavu vyЕЎЕЎГ­ neЕѕ Ceres, srdДЌitГЅ obliДЌej mu rГЎmovaly hrubГ© blonДЏatГ© vlasy. VonД›l po mГЅdlu a pЕ™Г­rodД›. Ach nebesa, bylo skvД›lГ© znovu ho vidД›t. I kdyЕѕ se o sebe Ceres dokГЎzala postarat tГ©mД›Е™ za vЕЎech okolnostГ­ sama, jeho pЕ™Г­tomnost ji uklidЕ€ovala.

Pak se postavila na ЕЎpiДЌky a objala ho kolem silnГ©ho krku. Nikdy ho nebrala jinak neЕѕ jako pЕ™Г­tele. AЕѕ do doby, kdy ho slyЕЎela mluvit o revoluci a o podzemnГ­ armГЎdД›, jejГ­mЕѕ byl ДЌlenem. „Budeme bojovat a vysvobodГ­me se z podruДЌГ­ Гєtlaku,“ Е™ekl jГ­ pЕ™ed nД›kolika lety. Mluvil o povstГЎnГ­ s takovГЅm zaujetГ­m, Еѕe mu skuteДЌnД› uvД›Е™ila, Еѕe je moЕѕnГ© zbavit se krГЎlovskГ© vlГЎdy.

„JakГЅ byl lov?“ zeptala se ho s ГєsmД›vem. VД›dД›la, Еѕe byl pryДЌ celГ© dny.

„ChybД›l mi tvЕЇj ГєsmД›v,“ pohladil ji po dlouhГЅch vlasech barvy rЕЇЕѕovГ©ho zlata, „a tvoje smaragdovГ© oДЌi.“

Ceres si musela pЕ™iznat, Еѕe i on jГ­ chybД›l. NeodvГЎЕѕila se to ale vyslovit nahlas. BГЎla se, Еѕe kdyby mezi nimi k nД›ДЌemu doЕЎlo, zniДЌilo by to jejich pЕ™ГЎtelstvГ­.

„Rexi,“ pozdravil Nesos, kdyЕѕ k nim dorazil a sevЕ™el Rexovu paЕѕi. Sartes dorazil hned po nД›m.

„Nesi,“ odpovД›dД›l Rexus hlubokГЅm velitelskГЅm hlasem. „NezbГЅvГЎ nГЎm moc ДЌasu, pokud se chceme dostat dovnitЕ™,“ dodal a pokГЅvl na ostatnГ­.

VЕЎichni spoleДЌnД› vyrazili kupЕ™edu a pЕ™idali se k davu mГ­Е™Г­cГ­mu smД›rem k ArГ©nД›. ImperiГЎlnГ­ vojГЎci byli vЕЎude kolem. PohГЎnД›li neuspoЕ™ГЎdanГЅ dav. ObДЌas k tomu dokonce pouЕѕГ­vali palcГЎty a biДЌe. ДЊГ­m blГ­Еѕe byl dav k ArГ©nД›, tГ­m byl hustЕЎГ­.

Z niДЌeho nic se u jednoho ze stГЎnkЕЇ strhl poprask. Ceres se podvД›domД› obrГЎtila za zvukem a zjistila, Еѕe u jednoho ze stГЎnkЕЇ se vytvoЕ™il ЕЎirokГЅ kruh, ve kterГ©m stГЎli dva imperiГЎlnГ­ vojГЎci, mezi nimi malГЅ chlapec a opodГЎl obchodnГ­k. NД›kteЕ™Г­ pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ se radД›ji vzdГЎlili, zatГ­mco jinГ­ zЕЇstali okounД›t v kruhu.

Ceres pЕ™ispД›chala blГ­Еѕ a vidД›la, Еѕe jeden z vojГЎkЕЇ vyrazil chlapci z ruky jablko, pak ho chytil za paЕѕi a zuЕ™ivД› jГ­m zatЕ™ГЎsl.

„ZlodД›ji!“ zakЕ™iДЌel vojГЎk chlapci do tvГЎЕ™e.

„Milost, prosГ­m!“ zavzlykal chlapec a po jeho ЕЎpinavГЅch vychrtlГЅch tvГЎЕ™Г­ch stГ©kaly slzy. „Já… mД›l jsem hlad!“

Ceresino srdce zaplavila vlna soucitu. I ona trpěla stejným hladem – a také věděla, že vojáci nechodí pro ránu daleko.

„Nechte toho chlapce jГ­t,“ pronesl podsaditГЅ obchodnГ­k klidnГЅm hlasem a pokynul rukou, na kterГ© se ve sluneДЌnГ­m svД›tle zatЕ™pytil prsten. „MЕЇЕѕu si dovolit dГЎt mu jablko. MГЎm jich tu jeЕЎtД› stovky.“ Lehce se pousmГЎl, jako by chtД›l zlehДЌit situaci.

Dav, který se shromáždil kolem, ale zaraženě ztichl. Vojáci se obrátili k obchodníkovi a jejich blýskavé brnění zarachotilo. Ceres údivem vykulila oči – věděla, že nikdo nikdy neriskuje, nestaví se proti Impériu.

VojГЎk vГЅhruЕѕnД› vykroДЌil kupЕ™edu a postavil se ДЌelem k obchodnГ­kovi.

„SnaЕѕГ­ЕЎ se chrГЎnit zloДЌince?“

ObchodnГ­k teДЏ pЕ™ebГ­hal pohledem od jednoho vojГЎka k druhГ©mu a vypadal nejistД›. VojГЎk se otoДЌil a udeЕ™il chlapce pЕ™es tvГЎЕ™. Ozval se nechutnГЅ zvuk, pЕ™i kterГ©m se Ceres otЕ™ГЎsla.

Chlapec s ЕѕuchnutГ­m dopadl na zem a dav zalapal po dechu.

Pak vojГЎk ukГЎzal na obchodnГ­ka a rozkГЎzal: „Abychom provД›Е™ili tvoji vД›rnost ImpГ©riu, budeЕЎ toho chlapce drЕѕet, zatГ­mco ho budeme biДЌovat.“

ObchodnГ­kЕЇv pohled se zatvrdil a souДЌasnД› se mu na ДЌele objevil pot. K Ceresinu pЕ™ekvapenГ­ ale trval na svГ©m.

„Ne,“ odpovД›dД›l.

DruhГЅ vojГЎk udД›lal dva vГЅhruЕѕnГ© kroky k obchodnГ­kovi a ruka mu sklouzla na jГ­lec meДЌe.

„UdД›lej to, nebo pЕ™ijdeЕЎ o hlavu a my pak jeЕЎtД› spГЎlГ­me tvЕЇj obchod,“ pronesl nebezpeДЌnГЅm hlasem.

ObchodnГ­k zbledl a Ceres pochopila, Еѕe ho dostali.

Pomalu pЕ™eЕЎel k chlapci, poklekl pЕ™ed nГ­m a uchopil ho za paЕѕe.

„ProsГ­m, odpusЕҐ mi,“ Е™ekl a v oДЌГ­ch se mu zaleskly slzy.

Chlapec zafЕ€ukal a pak zaДЌal vЕ™Г­skat, snaЕѕil se vyprostit z obchodnГ­kova sevЕ™enГ­.

Ceres vidД›la, jak moc se dГ­tД› tЕ™ese. Nutila se pokraДЌovat dГЎl k ArГ©nД›, nechtД›la se stГЎt svД›dkem toho, co se mД›lo dГ­t. MГ­sto toho, aby ЕЎla dГЎl, jГ­ ale ztuhly nohy a zЕЇstala stГЎt uprostЕ™ed nГЎmД›stГ­ s oДЌima upЕ™enГЅma na ukГЎzku brutality imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, kterГЎ mД›la nГЎsledovat.

PrvnГ­ vojГЎk roztrhl chlapcovu tuniku a druhГЅ vojГЎk mezitГ­m zavГ­Е™il dЕЇtkami nad hlavou. VД›tЕЎina divГЎkЕЇ vojГЎky povzbuzovala. NД›kteЕ™Г­ ale radД›ji sklonili hlavu, nД›co si mumlali a odeЕЎli pryДЌ.

ZlodД›je se kaЕѕdopГЎdnД› nikdo nezastal.

S chtivГЅm, tГ©mД›Е™ ЕЎГ­lenГЅm vГЅrazem ЕЎvihl vojГЎk chlapce dЕЇtkami pЕ™es zГЎda. Ten zajeДЌel bolestГ­ a jeДЌel celou dobu, zatГ­mco ho biДЌovali. Krev mu prГЅЕЎtila z ДЌerstvГЅch ran. VojГЎk ho ЕЎvihal znovu a znovu, dokud chlapec nezЕЇstal bezvlГЎdnД› viset v obchodnГ­kovГЅch rukГЎch. UЕѕ nejeДЌel.

Ceres cГ­tila silnГ© nutkГЎnГ­ vyrazit kupЕ™edu a chlapce zachrГЎnit. Ale vД›dД›la, Еѕe kdyby to udД›lala, znamenalo by to jejГ­ smrt. Znamenalo by to smrt vЕЎech lidГ­, na kterГЅch jГ­ zГЎleЕѕelo. SvД›sila ramena a cГ­tila se bezmocnГЎ, bez nadД›je na zmД›nu, poraЕѕenГЎ. V duchu si pЕ™Г­sahala, Еѕe se jednoho dne pomstГ­.

PЕ™itГЎhla k sobД› Sarta a zakryla mu oДЌi. Zoufale ho chtД›la ochrГЎnit, chtД›la mu dopЕ™ГЎt jeЕЎtД› nД›kolik let nevinnosti a bezstarostnosti dД›tstvГ­. I kdyЕѕ v jejich zemi ЕѕГЎdnГЎ nevinnost nebyla. PЕ™inutila se, aby nejednala impulzivnД›. Ze Sarta se nevyhnutelnД› stГЎval muЕѕ, musel se seznГЎmit s krutou pravdou. Nejen se jГ­ pЕ™izpЕЇsobit, ale jednoho dne se mД›l stГЎt i dЕЇleЕѕitou souДЌГЎstГ­ revoluce.

VojГЎci vytrhli chlapce obchodnГ­kovi z rukou a hodili jeho bezvlГЎdnГ© tД›lo na dЕ™evД›nГЅ vozГ­k. ObchodnГ­k si tiskl ruce k obliДЌeji a vzlykal.

BД›hem nД›kolika chvil uЕѕ byl vozГ­k na cestД› pryДЌ a prostor, kterГЅ byl jeЕЎtД› pЕ™ed okamЕѕikem prГЎzdnГЅ, se zaplnil lidmi prochГЎzejГ­cГ­mi po nГЎmД›stГ­, jako by se vЕЇbec nic nestalo.

Ceres cítila, jak se jí zmocňuje silná nevolnost. Nebylo to spravedlivé. Okamžitě by dokázala vyjmenovat půl tuctu kapsářů – mužů i žen, jejichž schopnosti byly tak vybroušené, že je nedokázali přistihnout dokonce ani imperiální vojáci. Život toho ubohého chlapce byl teď v troskách. Neměl dostatek zkušeností. Zloději, ať už mladí či staří, přicházeli o končetiny nebo i o víc. Záleželo jen na tom, jakou měl soudce zrovna náladu. Pokud bude mít chlapec štěstí, ušetří ho a odsoudí k doživotním pracím ve zlatých dolech. Ceres by ale raději zemřela, než aby snášela takový osud.

VЕЎichni pokraДЌovali ulicГ­ dГЎl, mД›li zkaЕѕenou nГЎladu a postrkovali se s ostatnГ­mi lidmi v hustГ©m davu. NarЕЇstajГ­cГ­ horko uЕѕ bylo tГ©mД›Е™ nesnesitelnГ©.

Vedle nich zastavil zlatГЅ koДЌГЎr, kterГЅ odstrkoval vЕЎechny ke stranД›. LidГ© se kvЕЇli nД›mu museli tisknout na stД›ny domЕЇ kolem. I Ceres drsnД› odstrДЌili, ta vzhlГ©dla a vidД›la tЕ™i dospГ­vajГ­cГ­ dГ­vky v pestrobarevnГЅch hedvГЎbnГЅch ЕЎatech, se zlatГЅmi jehlicemi a drahГЅmi ЕЎperky zdobГ­cГ­mi jejich sloЕѕitГ© ГєДЌesy. Jedna z dГ­vek se divoce smГЎla a hodila na ulici minci. Hrstka chudГЅch se vrhla na kolena a snaЕѕila se ulovit kousek kovu, kterГЅ by dokГЎzal nasytit jejich rodinu na celГЅ mД›sГ­c.

Ceres se nikdy nesnГ­Еѕila k tomu, aby sbГ­rala podobnГ© almuЕѕny. RadД›ji by vyhladovД›la k smrti, neЕѕ aby pЕ™ijГ­mala dary od takovГЅch lidГ­, jako byly tyhle tЕ™i.

Sledovala mladГ©ho muЕѕe, kterГ©mu se podaЕ™ilo minci zГ­skat. Vrhl se na nД›j starЕЎГ­ muЕѕ, srazil ho k zemi, rukou mu pevnД› sevЕ™el hrdlo a druhou rukou mu vyrval minci z prstЕЇ.

DospГ­vajГ­cГ­ dГ­vky se smГЎly a ukazovaly si na nД› prstem. KoДЌГЎr si pak dГЎl razil cestu skrz masu lidГ­.

Ceres se uvnitЕ™ tЕ™ГЎsla znechucenГ­m.

„UЕѕ brzy tahle nerovnost skonДЌГ­,“ pronesl Rexus. „DohlГ©dnu na to.“

KdyЕѕ ho Ceres poslouchala, dmula se jГ­ hruДЏ pГЅchou. Jednoho dne bude pЕ™i povstГЎnГ­ bojovat bok po boku s nГ­m i se svГЅmi bratry.

Jak se blГ­Еѕili k ArГ©nД›, zaДЌaly se ulice rozЕЎiЕ™ovat a Ceres koneДЌnД› cГ­tila, Еѕe mЕЇЕѕe volnД›ji dГЅchat. Vzduch huДЌel napД›tГ­m a i Ceres si pЕ™ipadala, jako by mД›la kaЕѕdou chvГ­li vybuchnout vzruЕЎenГ­m.

ProЕЎla jednГ­m z klenutГЅch vchodЕЇ a vzhlГ©dla vzhЕЇru.

TisГ­ce a tisГ­ce plebejcЕЇ se tГ­snily uvnitЕ™ velkolepГ© ArГ©ny. OvГЎlnГЎ budova se na severnГ­ stranД› zЕ™Г­tila a vД›tЕЎina ДЌervenГЅch markГЅz byla potrhanГЎ. Poskytovaly tak jen malou ochranu pЕ™ed spalujГ­cГ­m sluncem. DivokГ© ЕЎelmy vrДЌely zpoza ЕѕeleznГЅch bran a padacГ­ch dveЕ™Г­. Za branami vidД›la Ceres i pЕ™ipravenГ© bojepГЎny.

UЕѕasle otevЕ™ela Гєsta.

Ani si to neuvД›domila, ale kdyЕѕ se rozhlГ©dla, doЕЎlo jГ­, Еѕe se zpozdila za Rexem i svГЅmi bratry. Vyrazila kupЕ™edu, aby je dohnala, ale v tu chvГ­li ji obklopili ДЌtyЕ™i hЕ™motnГ­ muЕѕi. CГ­tila z nich alkohol a hnijГ­cГ­ ryby, a kdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili, i jejich tД›lesnГЅ pach. Byli k nГ­ aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ blГ­zko, zГ­rali na ni a na obliДЌejГ­ch jim hrГЎly oЕЎklivГ© ГєsmД›vy plnГ© shnilГЅch zubЕЇ.

„PЕЇjdeЕЎ s nГЎma, holДЌiДЌko,“ pronesl jeden z nich a rychle se k nГ­ pЕ™isunul.

Ceres se rozbuЕЎilo srdce. RozhlГ©dla se a pohledem pГЎtrala po ostatnГ­ch, ale ti uЕѕ byli dГЎvno ztracenГ­ v houstnoucГ­m davu.

ObrГЎtila se tedy k muЕѕЕЇm a snaЕѕila se nasadit co nejodvГЎЕѕnД›jЕЎГ­ vГЅraz.

„Nechte mД› bГЅt, nebo…“

MuЕѕi vyprskli smГ­chy.

„Co?“ provokoval ji jeden. „TakovГЎ prЕҐavГЎ holДЌiДЌka jako ty by dostala nГЎs ДЌtyЕ™i?“

„OdtГЎhneme tД› odsud, a i kdyЕѕ pЕ™itom kolem sebe budeЕЎ kopat a Е™vГЎt, vЕЎem to bude ukradenГЅ,“ dodal.

MД›l pravdu. Ceres koutkem oka sledovala lidi proudГ­cГ­ kolem. VЕЎichni pЕ™edstГ­rali, Еѕe si nevЕЎimli, jak ji muЕѕi ohroЕѕujГ­.

TvГЎЕ™ vЕЇdce nГЎsilnГ­kЕЇ najednou zvГЎЕѕnД›la a jednГ­m rychlГЅm pohybem ji chytil za paЕѕe a pЕ™itГЎhl si ji blГ­Еѕ. Ceres vД›dД›la, Еѕe ji mohou odtГЎhnout pryДЌ a Еѕe uЕѕ by ji nikdo nikdy nevidД›l. To pomyЕЎlenГ­ ji vydД›silo vГ­c neЕѕ cokoli jinГ©ho.

SnaЕѕila se ignorovat buЕЎГ­cГ­ srdce, prudce se obrГЎtila a vytrhla se mu ze sevЕ™enГ­. OstatnГ­ muЕѕi pobavenД› zahuДЌeli, ale kdyЕѕ Ceres udeЕ™ila jejich vЕЇdce dlanГ­ do nosu tak prudce, aЕѕ se mu hlava zvrГЎtila vzad, ztichli.

NГЎsilnГ­k se chytil ЕЎpinavГЅma rukama za nos a zachrДЌel.

Ceres nezavГЎhala ani na okamЕѕik. VД›dД›la, Еѕe mГЎ jen jednu ЕЎanci. RozpomnД›la se na dny, kdy cviДЌnД› zГЎpasila, a hned vzГЎpД›tГ­ muЕѕe tvrdД› kopla do bЕ™icha. Ten se s bolestnГЅm vГЅrazem ve tvГЎЕ™i zlomil v pase.

ZbГЅvajГ­cГ­ tЕ™i muЕѕi si ale uvД›domili, co se dД›je, a vrhli se na ni. Chytili ji silnГЅma rukama a zaДЌali ji tГЎhnout pryДЌ.

Jejich sevЕ™enГ­ se ale nГЎhle uvolnilo. Ceres se ohlГ©dla a s Гєlevou si uvД›domila, Еѕe se k nim pЕ™ihnal Rexus, udeЕ™il jednoho z nГЎsilnГ­kЕЇ do obliДЌeje a srazil ho tak k zemi.

VzГЎpД›tГ­ se objevil Nesos, zachytil dalЕЎГ­ho muЕѕe, vrazil mu koleno do bЕ™icha a pak ho skopl na zem do rudГ©ho prachu.

ДЊtvrtГЅ muЕѕ se chystal zaГєtoДЌit na Ceres. TД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ ji stihl udeЕ™it, se Ceres pЕ™ikrДЌila, obkrouЕѕila ho a nakonec ho tvrdД› nakopla do zadku. Trhan pokraДЌoval ve smД›ru svГ©ho Гєderu a prudce narazil hlavou do jednoho z pilГ­Е™ЕЇ.

Ceres se zastavila, prudce oddechovala a snaЕѕila se vЕЎechno si to srovnat v hlavД›.

Rexus jГ­ poloЕѕil ruku na rameno. „Jsi v poЕ™ГЎdku?“

Ceresino srdce stГЎle divoce buЕЎilo, ale pocit hrdosti brzy vytlaДЌil pЕ™edchozГ­ strach. Bojovala dobЕ™e.

PЕ™ikГЅvla a Rexus ji objal kolem ramen. KdyЕѕ tak ЕЎli dГЎl, hrГЎl mu na jeho plnГЅch rtech roЕЎЕҐГЎckГЅ ГєsmД›v.

„Co?“ zeptala se Ceres.

„KdyЕѕ jsem si uvД›domil, co se dД›je, chtД›l jsem je vЕЎechny probodnout meДЌem. Ale pak jsem si vЕЎiml, jak se brГЎnГ­ЕЎ.“ ZavrtД›l hlavou a uchechtl se. „To rozhodnД› neДЌekali.“

Ceres cГ­tila, jak jГ­ rudnou tvГЎЕ™e. ChtД›la mu Е™Г­ct, Еѕe se vЕЇbec nebГЎla, ale pravdou bylo, Еѕe mД›la strach.

„Byla jsem nervГіznГ­,“ pЕ™iznala.

„Ciri? NervГіznГ­? Nikdy.“ PolГ­bil Ceres na ДЌelo a pak pokraДЌovali do ArГ©ny.

NaЕЎli nД›kolik volnГЅch mГ­st v nejniЕѕЕЎГ­ Е™adД›, a tak se na nД› posadili. Ceres mД›la radost, Еѕe nedorazili pЕ™Г­liЕЎ pozdД›. VЕЎechny starosti vЕЎednГ­ho dne hodila za hlavu a nechala se unГЎЕЎet vzruЕЎenГ­m Е™iДЌГ­cГ­ho davu.

„VidГ­ЕЎ je?“

Ceres sledovala, kterГЅm smД›rem Rexus ukazuje, a uvidД›la zhruba tucet mladГЅch lidГ­, kteЕ™Г­ sedД›li pod stЕ™Г­ЕЎkou chrГЎnГ­cГ­ je pЕ™ed sluncem. UsrkГЎvali vГ­no ze zlatГЅch pohГЎrЕЇ. Nikdy dЕ™Г­v nevidД›la tak kvalitnГ­ obleДЌenГ­, tolik jГ­dla na jednom stole, tak moc tЕ™pytivГЅch ЕЎperkЕЇ. Nikdy v ЕѕivotД›. A nikdo z tД›ch mladГЅch lidГ­ nemД›l propadlГ© tvГЎЕ™e ani bЕ™icho.

„Co to dД›lajГ­?“ zeptala se, kdyЕѕ si vЕЎimla, Еѕe jeden z nich vybГ­rГЎ mince do zlatГ©ho pohГЎru.

„KaЕѕdГЅ z nich vlastnГ­ bojepГЎna,“ odpovД›dД›l Rexus, „a tak sГЎzejГ­ na to, kdo zvГ­tД›zГ­.“

Ceres se uЕЎklГ­bla. Pro nД› tohle byla jen hra, uvД›domila si. SamozЕ™ejmД›, Еѕe se tahle zkaЕѕenГЎ mlГЎdeЕѕ nezajГ­mala o vГЎleДЌnГ­ky ani o umД›nГ­ boje. JedinГ©, co chtД›li, bylo vidД›t, jestli jejich bojepГЎn zvГ­tД›zГ­. Pro Ceres ale byla tahle udГЎlost o cti, odvaze a dovednostech.

Do vzduchu vystoupaly krГЎlovskГ© praporce, trubky hlasitД› zaburГЎcely, a kdyЕѕ se na obou koncГ­ch ArГ©ny otevЕ™ely ЕѕeleznГ© brГЎny, vypochodovali z temnГЅch prЕЇchodЕЇ bojepГЎni. Pochodovali jeden za druhГЅm a jejich koЕѕenГ© a ЕѕeleznГ© zbroje odrГЎЕѕely sluneДЌnГ­ paprsky.

Dav zahuДЌel, kdyЕѕ bijci vstupovali do arГ©ny. Ceres vstala, aby jim zatleskala. VГЎleДЌnГ­ci se uspoЕ™ГЎdali do kruhu ДЌelem ven ze stЕ™edu. Sekery, meДЌe, kopГ­, ЕЎtГ­ty, trojzubce, biДЌe a dalЕЎГ­ zbranД› pozvedli k nebi.

„AЕҐ Еѕije krГЎl Claudius,“ zvolali spoleДЌnД›.

Znovu zaburГЎcely trumpety a v tu chvГ­li se jednou z bran vЕ™Г­til do arГ©ny zlatГЅ koДЌГЎr krГЎle Claudia a krГЎlovny AthГ©ny. NГЎsledoval je koДЌГЎr s korunnГ­m princem Aviliem a princeznou Florianou. Za nimi nГЎsledovala celГЎ zГЎplava koДЌГЎrЕЇ pЕ™ivГЎЕѕejГ­cГ­ch ostatnГ­ vrchnost. KaЕѕdГЅ koДЌГЎr tГЎhlo dvojspЕ™eЕѕГ­ snД›hobГ­lГЅch konГ­ zdobenГЅch drahГЅm kamenГ­m a zlatem.

Ceres mezi vrchností spatřila i prince Thana. Pohled na zachmuřený výraz devatenáctiletého chlapce ji znechutil. Čas od času, když doručovala zbraně od otce do paláce, vídala, jak princ Thanos hovoří s bojepány. Vždycky při tom měl kyselý výraz absolutní nadřazenosti. Co se týkalo jeho vzhledu, nepostrádal žádné rysy skutečného válečníka – dokonce by bylo velmi snadné si ho s válečníkem splést – jeho paže se dmuly silnými svaly, měl úzký svalnatý pas a nohy pevné jako kmeny stromů. Ceres ale rozčilovalo, že se neustále tvářil, jako by neměl žádnou úctu ani nadšení pro místo, které ve společnosti zastával.

KrГЎlovЕЎtГ­ se koneДЌnД› odebrali na svГЎ mГ­sta na tribunД› a trumpety zaburГЎcely do tЕ™etice, ДЌГ­mЕѕ oznamovaly, Еѕe Jatka brzy zapoДЌnou.

Dav zahuДЌel nadЕЎenГ­m, kdyЕѕ se vД›tЕЎina bojepГЎnЕЇ otoДЌila k odchodu a zmizela za ЕѕeleznГЅmi branami aЕѕ na dva, kteЕ™Г­ zЕЇstali stГЎt proti sobД› ve stЕ™edu arГ©ny.

Jednoho z nich Ceres poznala, byl to Stefanus. DruhГ©ho bijce, kterГЅ byl odД›nГЅ pouze do bedernГ­ rouЕЎky zajiЕЎtД›nГ© koЕѕenГЅm opaskem a do pЕ™ilby se sklopenГЅm hledГ­m, ale nepoznГЎvala. Dost moЕѕnГЎ pЕ™icestoval aЕѕ z daleka jen proto, aby se zГєДЌastnil. Jeho naolejovanГЎ kЕЇЕѕe mД›la barvu ГєrodnГ© prsti a vlasy mД›l ДЌernГ© jako nejtemnД›jЕЎГ­ noc. Skrz prЕЇzor v helmД› probleskovaly jeho odhodlanГ© oДЌi. Ceres okamЕѕitД› vД›dД›la, Еѕe Stefanus bude za nД›kolik okamЕѕikЕЇ mrtvГЅ.

„NemД›j strach,“ pronesla Ceres a mrkla na Nesa. „TvЕЇj meДЌ ti nechГЎm.“

„ZatГ­m ho neporazil,“ odfrkl si Nesos. „PЕ™ece by na nД›j vЕЎichni nesГЎzeli, kdyby nebyl nejlepЕЎГ­.“

KdyЕѕ Stefanus pozvedl trojzubec a kryl se za ЕЎtГ­tem, dav ztichl.

„Stefanus!“ vykЕ™ikl jedem z mladГ­kЕЇ ze skupinky pod stЕ™Г­ЕЎkou. Pak pozvedl sevЕ™enou pД›st a dodal: „SГ­la a odvaha!“

Stefanus skupince mladГЅch lidГ­ pokynul hlavou. Dav souhlasnД› zahuДЌel a Stefanus vzГЎpД›tГ­ plnou silou zaГєtoДЌil na cizince. Cizinec bleskovД› uhnul ze smД›ru Stefanova Гєtoku, obrГЎtil se a sekl po Stefanovi meДЌem. Minul ho sotva o palec.

Ceres to vydД›silo. Pokud mГЎ takovГ© reflexy, Stefanus opravdu dlouho nevydrЕѕГ­.

Cizinec znovu a znovu dorГЎЕѕel na soupeЕ™ЕЇv ЕЎtГ­t, dД›sivД› pЕ™i tom Е™val a Stefanus mohl jen ustupovat. KoneДЌnД› se mu zoufalГЅm vГЅpadem podaЕ™ilo udeЕ™it cizince okrajem ЕЎtГ­tu do obliДЌeje. Vzduchem proletД›la sprЕЎka krve a cizinec padl k zemi.

Ceres si Е™Г­kala, Еѕe to byl docela dobrГЅ tah. MoЕѕnГЎ, Еѕe Stefanus od doby, kdy ho vidД›la naposledy, pokroДЌil ve vГЅcviku.

„Stefanus! Stefanus! Stefanus!“ skandovali divГЎci.

Stefanus stГЎl u nohou zranД›nГ©ho vГЎleДЌnГ­ka, ale kdyЕѕ se ho chystal dorazit trojzubcem, cizinec vykopl a srazil Stefana k zemi. Stefanus dopadl na zadek, ale rychle jako koДЌka vyskoДЌil zpД›t na nohy. Cizinec uЕѕ v tu chvГ­li stГЎl takГ©.

Oba se upЕ™enД› pozorovali a v kruhu se zaДЌali opatrnД› obchГЎzet. Ceres si pomyslela, Еѕe nebezpeДЌГ­ je ve vzduchu pЕ™Г­mo cГ­tit.

Cizinec zavrДЌel, rozbД›hl se na Stefana a pozvedl pЕ™i tom meДЌ vysoko do vzduchu. Stefanus se rychle stoДЌil stranou a bodl cizince do stehna. Cizinec na oplГЎtku sekl meДЌem a zasГЎhl ho do paЕѕe.

Oba vГЎleДЌnГ­ci zachroptД›li bolestГ­, ale jejich zranД›nГ­ jako by je spГ­ЕЎ rozzuЕ™ila, neЕѕ aby je zpomalila. Cizinec si strhl helmu z hlavy a odhodil ji na zem. Jeho ДЌernГЅmi vousy zarostlГЎ brada byla celГЎ od krve a oko mД›l oteklГ©, ale Ceres mД›la z jeho vГЅrazu pocit, jako by si se Stefanem prГЎvД› pЕ™estal hrГЎt a rozhodl se ho koneДЌnД› zabГ­t. Jak rychle se mu mЕЇЕѕe podaЕ™it Stefana dorazit?

Stefanus vyrazil na cizince a Ceres zalapala po dechu, kdyЕѕ se jeho trojzubec stЕ™etl s meДЌem jeho protivnГ­ka. Oba vГЎleДЌnГ­ci si teДЏ hledД›li z oДЌГ­ do oДЌГ­, tlaДЌili se jeden na druhГ©ho, tД›Еѕce oddechovali a snaЕѕili se vzГЎjemnД› shodit na zem. Na ДЌelech jim vystoupily ЕѕГ­ly, svaly pod zpocenou kЕЇЕѕГ­ se jen dmuly.

Cizinec se pЕ™ikrДЌil, vykroutil se ze smrtГ­cГ­ho bloku a k Ceresinu pЕ™ekvapenГ­ zavГ­Е™il kolem Stefana jako tornГЎdo. Jeho meДЌ zasviЕЎtД›l vzduchem a v mЕѕiku sЕҐal Stefanovi hlavu.

PГЎrkrГЎt se prudce nadechl a pak ve vГ­tД›znГ©m gestu pozvedl ruku do vГЅЕЎe.

Dav byl nД›kolik okamЕѕikЕЇ naprosto tichГЅ. Dokonce ani Ceres nedokГЎzala nic Е™Г­ct. PodГ­vala se na mladГ­ka, kterГ©mu Stefanus patЕ™il. VidД›la, Еѕe mГЎ Гєsta otevЕ™enГЎ pЕ™ekvapenГ­m, oboДЌГ­ staЕѕenГ© vztekem.

Chlapec pak zuЕ™ivД› mrЕЎtil svГЅm pohГЎrem do arГ©ny a nasupenД› odeЕЎel pryДЌ. Smrt je velkГЅ vyrovnГЎvaДЌ, pomyslela si Ceres a potlaДЌila ГєsmД›v, kterГЅ se jГ­ dral na rty.

„August!“ zvolal jeden muЕѕ v publiku. „August! August!“

DivГЎci se jeden po druhГ©m pЕ™idГЎvali a bД›hem nД›kolika chvil dunД›la celГЎ ArГ©na jmГ©nem vГ­tД›ze. Cizinec se uklonil krГЎli Claudiovi a pak uЕѕ z ЕѕeleznГЅch bran vybД›hli dalЕЎГ­ tЕ™i vГЎleДЌnГ­ci a vymД›nili si s nГ­m mГ­sto.

Jak den postupoval, probГ­hal jeden souboj za druhГЅm. Ceres je vЕЎechny sledovala s oДЌima otevЕ™enГЅma dokoЕ™ГЎn. NedokГЎzala se rozhodnout, jestli se jГ­ Jatka lГ­bГ­, nebo jestli je nenГЎvidГ­. Na jednu stranu obdivovala dovednosti, strategii a udatnost bojovnГ­kЕЇ. Na druhou stranu pohrdala tГ­m, Еѕe vГЎleДЌnГ­ci nebyli nic jinГ©ho neЕѕ pД›ЕЎГЎci zabГ­jenГ­ pro zГЎbavu bohatГЅch.

KdyЕѕ pЕ™iЕЎel poslednГ­ souboj prvnГ­ho kola, bojoval Brennius s jinГЅm vГЎleДЌnГ­kem pЕ™Г­mo u mГ­sta, kde sedД›li Rexus, Ceres a jejГ­ bratЕ™i. PЕ™i boji postupovali bojovnГ­ci stГЎle blГ­Еѕ ke skupinД›, meДЌe Е™inДЌely, vzduchem lГ©taly jiskry. Bylo to strhujГ­cГ­.

Ceres sledovala, jak se Sartes naklГЎnГ­ pЕ™es hrazenГ­, oДЌi upЕ™enГ© na bojovnГ­ky.

„NenaklГЎnД›j se tolik!“ pЕ™ikГЎzala mu.

Ale neЕѕ stihl zareagovat, vyskoДЌil nГЎhle z dГ­ry na druhГ© stranД› arГ©ny pratygr. OhromnГЎ ЕЎelma se hladovД› olГ­zla, zaboЕ™ila drГЎpy do rudГ©ho prachu a vyrazila smД›rem k vГЎleДЌnГ­kЕЇm. BojepГЎni si bestie zatГ­m nevЕЎimli a vЕЎichni divГЎci zadrЕѕeli dech.

„Brennius je mrtvГЅ,“ zamumlal Nesos.

„Sarte!“ vykЕ™ikla Ceres znovu, „Е™ekla jsem, aЕҐ se – “

NemД›la ЕЎanci dokonДЌit vД›tu. SouДЌasnД› se totiЕѕ pod Sartem uvolnil jeden z kamenЕЇ a neЕѕ stihl kdokoli zareagovat, Sartes pЕ™epadl pЕ™es hrazenГ­ a se ЕѕuchnutГ­m dopadl pЕ™Г­mo do arГ©ny.

„Sarte!“ vykЕ™ikla vydД›ЕЎenГЎ Ceres a okamЕѕitД› vyskoДЌila na nohy.

PodГ­vala se dolЕЇ a vidД›la, Еѕe je Sartes o deset stop nГ­Еѕ, sedГ­ na zemi a opГ­rГЎ se zГЎdy o zeДЏ. DolnГ­ ret se mu tЕ™ГЎsl, ale slzy mu po tvГЎЕ™Г­ch zatГ­m nekanuly. NeЕ™ekl ani slovo, jen se drЕѕel za paЕѕi. VzhlГ­Еѕel vzhЕЇru a tvГЎЕ™ mД›l zkroucenou bolestГ­.

KdyЕѕ ho Ceres tam dole vidД›la, bylo to na ni vГ­c, neЕѕ dokГЎzala snГ©st. Bez rozmГЅЕЎlenГ­ vytrhla meДЌ od Nesova pasu a pЕ™eskoДЌila pЕ™es zГЎbradlГ­ pЕ™Г­mo do arГ©ny. PЕ™istГЎla jen kousek od mladЕЎГ­ho bratra.

„Ceres!“ vykЕ™ikl Rexus.

VzhlГ©dla vzhЕЇru a vidД›la, Еѕe nД›kolik strГЎЕѕnГЅch vleДЌe Rexe a Nesa pryДЌ. Chytili je dЕ™Г­v, neЕѕ stihli skoДЌit za nГ­.

Ceres stГЎla v arГ©nД›, zaplavil ji neskuteДЌnГЅ pocit, uvД›domila si, Еѕe je dole s ostatnГ­mi bojovnГ­ky. ChtД›la dostat Sarta pryДЌ, ale na to nebyl ДЌas. Postavila se tedy pЕ™ed nД›j a byla odhodlanГЎ ho ochrГЎnit. Pratygr na ni zavrДЌel. PЕ™ikrДЌil se a krutГЅma ЕѕlutГЅma oДЌima upЕ™enД› sledoval Ceres. Z pohledu ЕЎelmy bylo jasnД› cГ­tit nebezpeДЌГ­.

Ceres obouruДЌ sevЕ™ela NesЕЇv meДЌ a nД›kolikrГЎt jГ­m ЕЎvihla vzduchem.

„UteДЌ, dД›vДЌe!“ vykЕ™ikl Brennius.

Bylo uЕѕ ale pЕ™Г­liЕЎ pozdД›. Pratygr mГ­Е™il pЕ™Г­mo na Ceres a byl od nГ­ uЕѕ jen pouhГЅch nД›kolik stop. Ceres udД›lala krok smД›rem k Sartovi a tД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ na ni pratygr zaГєtoДЌil, Brennius ze strany sekl a usekl ГєtoДЌГ­cГ­mu zvГ­Е™eti ucho.

Pratygr se postavil na zadnГ­, purpurovГЎ krev mu skropila srst. ZuЕ™ivД› zaЕ™val a prackou odЕЎtГ­pl kus zdi kousek od Ceres.

Dav zahuДЌel.

PЕ™iblГ­Еѕil se i druhГЅ bojepГЎn, ale jeЕЎtД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ stihl zaГєtoДЌit, ЕЎvihl po nД›m pratygr prackou a drГЎpy mu prosekl hrdlo. VГЎleДЌnГ­k si sevЕ™el krk rukama a zhroutil se na zem. Krev mu prГЅЕЎtila mezi prsty a spoleДЌnД› s nГ­ z nД›j postupnД› vyprchГЎval i Еѕivot.

Dav ЕѕГ­znil po dalЕЎГ­ krvi a jen spokojenД› zaburГЎcel.

Pratygr zavrДЌel a udeЕ™il Ceres tak silnД›, aЕѕ proletД›la vzduchem a opodГЎl dopadla na zem. PЕ™i dopadu jГ­ vypadl meДЌ z ruky a doklouzal o nД›kolik stop dГЎl.

Ceres leЕѕela na zemi s vyraЕѕenГЅm dechem, plГ­ce se odmГ­taly nadechnout a hlava se jГ­ toДЌila. Pokusila se alespoЕ€ zvednout na vЕЎechny ДЌtyЕ™i, ale hned se zase zhroutila.

Bez dechu leЕѕela na zemi, tvГЎЕ™ mД›la pЕ™itisknutou k hrubГ©mu pГ­sku a sledovala, jak se pratygr blГ­ЕѕГ­ k Sartovi. KdyЕѕ Ceres vidД›la, v jakГ©m nebezpeДЌГ­ se jejГ­ bratr nachГЎzГ­, rozhoЕ™el se v nГ­ novГЅ oheЕ€ odhodlГЎnГ­. PЕ™inutila se nadechnout a nГЎhle naprosto jasnД› vД›dД›la, co musГ­ udД›lat, aby svГ©ho bratra zachrГЎnila.

UcГ­tila, jak ji zaplavila vlna novГ© energie. Dodala jГ­ sГ­lu a Ceres se dokГЎzala postavit na nohy. Sebrala meДЌ a vyrazila k ЕЎelmД› tak rychle, aЕѕ se jГ­ zdГЎlo, Еѕe letГ­.

PЕ™Г­ЕЎernГЎ bestie uЕѕ od nГ­ byla jen deset stop daleko. Osm. Е est. ДЊtyЕ™i.

Ceres zatnula zuby a vrhla se ЕЎelmД› na zГЎda, zaboЕ™ila prsty do jejГ­ najeЕѕenГ© srsti a doufala, Еѕe tak odvede pozornost od svГ©ho bratra.

Pratygr se postavil na zadnГ­ nohy a celГЅ se oklepal, jako kdyЕѕ se zvГ­Е™e snaЕѕГ­ vytЕ™ГЎst vodu ze srsti. SmГЅkal Ceres sem a tam, ta se ale drЕѕela pevnД›, jejГ­ odhodlГЎnГ­ a ЕѕeleznГ© sevЕ™enГ­ bylo silnД›jЕЎГ­ neЕѕ zvГ­Е™ecГ­ pokusy ji shodit.

KdyЕѕ ЕЎelma klesla zpД›t na vЕЎechny ДЌtyЕ™i, vyuЕѕila Ceres pЕ™Г­leЕѕitost, pozvedla meДЌ vysoko do vzduchu a bodla zvГ­Е™e do krku.

Bestie zavЕ™eЕЎtД›la, postavila se na zadnГ­ a dav spokojenД› zadunД›l.

Е elma sekla prackou po Ceres a zasГЎhla ji svГЅmi drГЎpy do zad. Ceres vykЕ™ikla bolestГ­. ZvГ­Е™ecГ­ drГЎpy se jГ­ zasekly do masa jako dlouhГ© dГЅky. Pratygr ji zachytil a vrhnul jГ­ proti zdi. Ceres pЕ™istГЎla nД›kolik stop od Sarta.

„Ceres!“ vykЕ™ikl Sartes.

Ceres zvonilo v uЕЎГ­ch, snaЕѕila se posadit. CГ­tila pulzovГЎnГ­ vzadu na hlavД› a po krku jГ­ stГ©kala teplГЎ tekutina. Nebyl ДЌas zjiЕЎЕҐovat, jak moc vГЎЕѕnГ© je jejГ­ zranД›nГ­. Pratygr se znovu Е™Г­til pЕ™Г­mo proti nГ­.

KdyЕѕ se ЕЎelma pЕ™ikrДЌila, nemД›la uЕѕ Ceres moЕѕnost cokoli udД›lat. Bez pЕ™emГЅЕЎlenГ­ pozvedla ruku, otevЕ™ela dlaЕ€ a hЕ™betem ruky si pЕ™ikryla oДЌi. Myslela si, Еѕe to bude poslednГ­ vД›c, kterou kdy uvidГ­.

Ale ve chvГ­li, kdy se pratygr odrazil a vyskoДЌil, pЕ™epadl Ceres zvlГЎЕЎtnГ­ pocit, jako by jГ­ v hrudi zaplГЎla ohnivГЎ koule. NГЎhle cГ­tila, Еѕe jГ­ z dlanД› vystЕ™elila koule neznГЎmГ© energie.

ZvГ­Е™e uprostЕ™ed skoku ochablo.

Dopadlo na zem a sklouzlo se po pЕ™ednГ­ch nohГЎch. Ceres napЕЇl oДЌekГЎvala, Еѕe se zvГ­Е™e znovu zvedne a dorazГ­ ji. Sledovala ho se zadrЕѕenГЅm dechem.

Ale stvoЕ™enГ­ se nepohnulo.

Ceres se zmatenД› podГ­vala na svoji dlaЕ€. DivГЎci nevidД›li, co se stalo, takЕѕe si pravdД›podobnД› mysleli, Еѕe ЕЎelmu smrtelnД› zranila NesovГЅm meДЌem uЕѕ v prЕЇbД›hu souboje. Ale Ceres vД›dД›la, Еѕe tak to nebylo. NД›jakГЎ zГЎhadnГЎ moc vystЕ™elila z jejГ­ dlanД› a bД›hem okamЕѕiku bestii zabila. Co to bylo za sГ­lu? Ceres se nikdy dЕ™Г­v nic podobnГ©ho nestalo a sama poЕ™ГЎdnД› nevД›dД›la, co si o tom mГЎ myslet.

Co byla zaДЌ, Еѕe mГЎ takovou moc?

S obavami spustila ruku zpГЎtky do pГ­sku.

VГЎhavД› zvedla oДЌi a sledovala ztichlГ© lidi v hlediЕЎti.

NedokГЎzala se ubrГЎnit ГєvahГЎm o tom, jestli to takГ© vidД›li.




KAPITOLA DRUHГЃ


Na okamžik, který se zdál jako věčnost, cítila Ceres, že se na ni upírají všechny oči kolem. Seděla na zemi ztuhlá bolestí a nevěřila tomu, co se zrovna stalo. Víc než následků, které měly přijít, se bála nadpřirozené síly, která se v ní skrývala a která zabila pratygra. Víc než všech lidí kolem se bála postavit se sobě samotné – svému já, které neznala.

Dav, kterГЅ ЕЎokovanД› mlДЌel, nГЎhle propukl v nadЕЎenГЅ Е™ev. Ceres chvГ­li trvalo, neЕѕ si uvД›domila, Еѕe ji oslavujГ­.

NadЕЎenГЅ kЕ™ik proЕҐal hlas zpovzdГЎlГ­.

„Ceres!“ zvolal Sartes. „Jsi v poЕ™ГЎdku?“

Ceres se ohlГ©dla na svГ©ho bratra. DochГЎzel jГ­ dech a cГ­tila se, jako by mД›la omdlГ­t. UvaЕѕovala, jestli vidД›l, co se skuteДЌnД› stalo. NevД›dД›la, jestli to vidД›li ostatnГ­, ale ze vzdГЎlenosti, ve kterГ© byl on, by to byl zГЎzrak, kdyby si niДЌeho nevЕЎiml.

Ceres zaslechla kroky a nГЎhle ji dvД› silnГ© ruce postavily na nohy.

„OkamЕѕitД› vypadni!“ zavrДЌel Brennius a tlaДЌil ji k otevЕ™enГ© brГЎnД› po jejich levici.

RГЎny v zГЎdech ji nesnesitelnД› bolely, ale pЕ™inutila se jasnД› uvaЕѕovat. Chytila Sarta a vytГЎhla ho na nohy. SpoleДЌnД› vyrazili k vГЅchodu a snaЕѕili se uniknout oslavnГ©mu hlaholu davЕЇ kolem.

Brzy dorazili k ГєzkГ©mu temnГ©mu tunelu. Ceres si uvnitЕ™ vЕЎimla tuctu bojepГЎnЕЇ ДЌekajГ­cГ­ch na svЕЇj okamЕѕik slГЎvy v arГ©nД›. NД›kteЕ™Г­ sedД›li na lavicГ­ch a meditovali, jinГ­ si protahovali svaly a mnuli si ruce, zatГ­mco chodili sem a tam. JinГ­ si zase pЕ™ipravovali zbranД› na blГ­ЕѕГ­cГ­ se krvavou lГЎzeЕ€. VЕЎichni, kteЕ™Г­ sledovali pЕ™edchГЎzejГ­cГ­ boj v arГ©nД›, si ji prohlГ­Еѕeli se zvД›davostГ­ v oДЌГ­ch.

Ceres spД›chala podzemnГ­mi chodbami lemovanГЅmi pochodnД›mi, kterГ© poskytovaly ЕЎedГЅm cihlГЎm teplГЅ nГЎdech. ProchГЎzela kolem vЕЎech moЕѕnГЅch druhЕЇ zbranГ­ opЕ™enГЅch o zdi a snaЕѕila se nevnГ­mat bolest v zГЎdech, coЕѕ bylo skuteДЌnД› obtГ­ЕѕnГ©, protoЕѕe se hrubГЎ lГЎtka jejГ­ch ЕЎatЕЇ pЕ™i kaЕѕdГ©m kroku otГ­rala o otevЕ™enГЎ zranД›nГ­. Pratygrovy drГЎpy byly jako dГЅky, moЕѕnГЎ i horЕЎГ­ neЕѕ dГЅky. Ceres cГ­tila nesnesitelnou bolest pulzujГ­cГ­ v kaЕѕdГ©m ЕЎrГЎmu.

„KrvГЎcГ­ ti zГЎda,“ pronesl Sartes s hrЕЇzou v hlase.

„Budu v poЕ™ГЎdku. MusГ­me najГ­t Nesa a Rexe. Jak je na tom tvoje ruka?“

„BolГ­.“

KdyЕѕ dorazili k vГЅchodu, rozletД›ly se dveЕ™e a objevili se dva imperiГЎlnГ­ vojГЎci.

„Sarte!“

NeЕѕ stihla Ceres zareagovat, chytil jeden z vojГЎkЕЇ jejГ­ho bratra a druhГЅ vojГЎk se chopil jГ­. NemД›lo smysl se brГЎnit. VojГЎk si ji pЕ™ehodil pЕ™es rameno, jako kdyby byla jen pytel obilГ­, a odnГЎЕЎel ji pryДЌ. Ceres se bГЎla, Еѕe ji zatkli a marnД› tloukla vojГЎka pД›stmi do zad.

Jakmile vyЕЎli ven z ArГ©ny, shodil ji vojГЎk na zem. Sartes pЕ™istГЎl vedle nГ­. NД›kolik lidГ­ se postavilo do pЕЇlkruhu a ДЌekalo, co se bude dГ­t. ZdГЎlo se, Еѕe touЕѕГ­ po tom, aby vojГЎci prolili jejГ­ krev.

„JeЕЎtД› jednou vkroДЌГ­te do ArГ©ny,“ zavrДЌel vojГЎk, „a budete viset.“

K jejГ­mu pЕ™ekvapenГ­ se pak vojГЎci otoДЌili a bez dalЕЎГ­ho slova zmizeli v davu.

„Ceres!“ vykЕ™ikl hlubokГЅ hlas pЕ™es huДЌenГ­ pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ch lidГ­.

Ceres vzhlГ©dla a k nesmГ­rnГ© ГєlevД› spatЕ™ila Rexe a Nesa, jak se k nГ­ prodГ­rajГ­ skrz dav. KdyЕѕ ji Rexus objal, zalapala po dechu. OdtГЎhl se od nГ­ a v oДЌГ­ch se mu zraДЌily obavy.

„Budu v poЕ™ГЎdku,“ Е™ekla.

Davy lidГ­ se vyhrnuly z ArГ©ny a Ceres s ostatnГ­mi se zamГ­chala mezi nД›. SpД›chali, aby se ztratili v uliДЌkГЎch, chtД›li se vyhnout dalЕЎГ­m nepЕ™Г­jemnГЅm stЕ™etnutГ­m. Cestou na FontГЎnovГ© nГЎmД›stГ­ si stГЎle jeЕЎtД› otЕ™esenГЎ Ceres pЕ™ehrГЎvala vЕЎechno, co se stalo. VЕЎimla si, Еѕe po nГ­ bratЕ™i po oДЌku pokukujГ­. UvaЕѕovala, co si asi myslГ­. VЕЎimli si jejГ­ch schopnostГ­? PravdД›podobnД› ne. Pratygr byl pЕ™Г­liЕЎ blГ­zko. PЕ™esto na ni ale koukali s novГЅm respektem. Ceres touЕѕila jim Е™Г­ct, co se stalo. PЕ™esto vД›dД›la, Еѕe nemЕЇЕѕe. Sama si totiЕѕ nebyla jistГЎ, o co ЕЎlo.

Mezi nimi bylo hodnД› nevyЕ™ДЌenГ©ho, uprostЕ™ed davu lidГ­ ale nebyl ten sprГЎvnГЅ ДЌas to Е™eЕЎit. Nejprve se museli bezpeДЌnД› dostat domЕЇ.

ДЊГ­m dГЎl od ArГ©ny byli, tГ­m byly ulice prГЎzdnД›jЕЎГ­. Rexus, kterГЅ krГЎДЌel po jejГ­m boku, ji vzal za ruku a propletl svГ© prsty s jejГ­mi.

„Jsem na tebe hrdГЅ,“ Е™ekl. „ZachrГЎnila jsi svГ©mu bratrovi Еѕivot. Nejsem si jistГЅ, kolik sester by to dokГЎzalo.“

V jeho soucitnГЅch oДЌГ­ch se zraДЌil dobrГЎckГЅ ГєsmД›v.

„Ta zranД›nГ­ vypadajГ­, Еѕe jsou dost hlubokГЎ,“ poznamenal pЕ™i pohledu na jejГ­ zГЎda.

„Budu v poЕ™ГЎdku,“ zamumlala.

Byla to leЕѕ. VЕЇbec si nebyla jistГЎ, jestli bude v poЕ™ГЎdku. Nebyla si ani jistГЎ, jestli dokГЎЕѕe dojГ­t domЕЇ. Z velkГ© ztrГЎty krve se cГ­tila jako opilГЎ. KruДЌenГ­ v Еѕaludku ani spalujГ­cГ­ slunce, kvЕЇli kterГ©mu jГ­ stГ©kaly po zГЎdech kapky potu, jejГ­mu stavu takГ© nepomГЎhaly.

KoneДЌnД› dorazili na FontГЎnovГ© nГЎmД›stГ­. KdyЕѕ prochГЎzeli kolem stГЎnkЕЇ, dohnal je obchodnГ­k a nabГ­zel jim velkГЅ koЕЎ jГ­dla za poloviДЌnГ­ cenu.

Sartes se usmál od ucha k uchu – což, jak si Ceres pomyslela, bylo docela divné – a pak zdravou rukou ukázal měděnou minci.

„MyslГ­m, Еѕe ti dluЕѕГ­m trochu jГ­dla,“ Е™ekl.

Ceres na nД›j ЕЎokovanД› hledД›la. „Kde jsi to sebral?“

„Ta bohatГЎ holka ze zlatГ©ho koДЌГЎru vyhodila dvД› mince, ne jen jednu. VЕЎichni se ale tak soustЕ™edili na bitku tД›ch dvou chlapЕЇ, Еѕe si druhГ© nikdo ani nevЕЎiml,“ odpovД›dД›l s ГєsmД›vem Sartes.

Ceres se rozzlobila a uЕѕ se chystala zabavit Sartovi minci a zahodit ji. Pro ni to byly krvavГ© penГ­ze a oni od bohГЎДЌЕЇ nic nepotЕ™ebovali.

NatГЎhla se, aby minci sebrala, kdyЕѕ se pЕ™ed nГ­ nГЎhle objevila starГЎ Еѕena a zablokovala jГ­ ruku.

„Ty!“ pronesla a ukГЎzala na Ceres. Mluvila tak hlasitД›, aЕѕ se Ceres zdГЎlo, Еѕe jejГ­ hlas prochГЎzГ­ pЕ™Г­mo skrz ni.

PleЕҐ tГ© Еѕeny byla hladkГЎ, ale podivnД› prЕЇsvitnГЎ. JejГ­ perfektnД› klenutГ© rty byly zbarvenГ© do zelena. DlouhГ© hustГ© ДЌernГ© vlasy mД›la zdobenГ© Еѕaludy a mechem. DlouhГ© hnД›dГ© ЕЎaty jГ­ ladily s hnД›dГЅma oДЌima. Na pohled byla velice krГЎsnГЎ, pomyslela si Ceres. Tak krГЎsnГЎ, aЕѕ ji to na okamЕѕik ohromilo.

Ceres omrГЎДЌenД› zamrkala, byla si jistГЎ, Еѕe tuto Еѕenu nikdy nevidД›la.

„Ty mД› znГЎЕЎ?“

Jejich oДЌi se setkaly, a kdyЕѕ k nГ­ Еѕena pЕ™istoupila, uvД›domila si Ceres, Еѕe z nГ­ silnД› cГ­tГ­ myrhu.

„Z hvД›zd,“ odpovД›dД›la pЕ™Г­zraДЌnГЅm hlasem Еѕena.

KdyЕѕ pak Еѕena pozvedla ruku v pЕЇvabnГ©m gestu, spatЕ™ila Ceres na jejГ­m zГЎpД›stГ­ znaДЌku triquetry. ДЊarodД›jnice. Podle boЕѕskГ© vЕЇnД› moЕѕnГЎ takovГЎ, kterГЎ dokГЎzala pЕ™edvГ­dat budoucnost.

ЕЅena vzala do prstЕЇ pramen CeresinГЅch vlasЕЇ a pЕ™ivonД›la si.

„MeДЌ ti nenГ­ cizГ­,“ pronesla. „TrЕЇn ti nenГ­ cizГ­. TvЕЇj osud je vskutku velikГЅ. VelikГЎ zmД›na nastane.“

ЕЅena se nГЎhle obrГЎtila a spД›chala pryДЌ. BД›hem chvilky zmizela za stГЎnkem a Ceres zЕЇstala jen ohromenД› stГЎt. CГ­tila, Еѕe Еѕenina slova pronikla aЕѕ hluboko do jejГ­ duЕЎe. CГ­tila, Еѕe ta slova byla vГ­c neЕѕ jen pouhГЎ nГЎhodnД› pronesenГЎ poznГЎmka. Ta slova byla proroctvГ­. VelikГЎ. ZmД›na. TrЕЇn. Osud. To byla slova, kterГЎ v souvislosti se sebou nikdy nevyslovila.

Mohla by to bГЅt pravda? Nebo to byla pouhГЎ slova blГЎznivГ© Еѕeny?

Ceres se rozhlГ©dla a uvidД›la Sarta drЕѕГ­cГ­ho koЕЎ jГ­dla. Pusu uЕѕ mД›l nacpanou chlebem tak, Еѕe ani nemohl kousat. NabГ­dl jГ­. VidД›la v koЕЎi peДЌivo, ovoce a zeleninu. Bylo toho tolik, Еѕe mГЎlem zahodila svoje odhodlГЎnГ­. Za normГЎlnГ­ch okolnostГ­ by se na jГ­dlo nakonec vrhla.

Ale teДЏ z nД›jakГ©ho dЕЇvodu ztratila chuЕҐ k jГ­dlu.

ДЊekala na ni budoucnost.

Osud.



*



Cesta domЕЇ trvala tГ©mД›Е™ o hodinu dГ©le, neЕѕ bylo obvyklГ©, a vЕЎichni celГЅ zbytek cesty mlДЌeli. KaЕѕdГЅ z nich se ponoЕ™il do vlastnГ­ch myЕЎlenek. Ceres se mohla jen dohadovat, co si lidГ©, na kterГЅch jГ­ zГЎleЕѕelo nejvГ­c na svД›tД›, o nГ­ mysleli. PoЕ™ГЎdnД› ani nevД›dД›la, co si o sobД› mГЎ myslet ona sama.

VzhlГ©dla a spatЕ™ila jejich skrovnГЅ domov. Vzhledem k tomu, jak ji bolela hlava a zГЎda, ji pЕ™ekvapilo, Еѕe dokГЎzala ujГ­t celou cestu.

OstatnГ­ ji opustili uЕѕ pЕ™ed nД›jakou dobou, bratЕ™i bД›Еѕeli napЕ™ed, aby doma pomohli otci, a Ceres sama pЕ™ekroДЌila rozpraskanГЅ prГЎh. PЕ™ipravovala se na nejhorЕЎГ­ a doufala, Еѕe se nesetkГЎ s matkou.

Vstoupila do horkГ© mГ­stnosti. DoЕЎla k matДЌinД› posteli a sebrala malou lahviДЌku s alkoholem, kterou matka pod postelГ­ schovГЎvala. OdzГЎtkovala ji a doufala, Еѕe nepouЕѕije tolik alkoholu, aby si toho matka vЕЎimla. PЕ™ipravila se, Еѕe to bude ЕЎtГ­pat, rozhrnula koЕЎili a nalila si alkohol na zГЎda.

VzГЎpД›tГ­ vykЕ™ikla bolestГ­. ZaЕҐala pД›st a opЕ™ela se hlavou o zeДЏ. ZdГЎlo se jГ­, jako by v ranГЎch po drГЎpech cГ­tila tisГ­ce Еѕihadel. PЕ™ipadalo jГ­ to, jako by se jejГ­ ДЌerstvГЎ zranД›nГ­ nemД›la nikdy uzdravit.

DveЕ™e se prudce otevЕ™ely a Ceres se otЕ™ГЎsla. S Гєlevou zjistila, Еѕe je to jen Sartes.

„Otec tД› potЕ™ebuje vidД›t,“ pronesl.

Ceres si vЕЎimla, Еѕe mГЎ zarudlГ© oДЌi.

„Co tvoje ruka?“ zeptala se a pЕ™edpoklГЎdala, Еѕe breДЌel kvЕЇli bolesti, kterou mu ruka zpЕЇsobovala.

„NenГ­ zlomenГЎ, jen vymknutГЎ,“ odpovД›dД›l. PЕ™istoupil k nГ­ blГ­Еѕ a tvГЎЕ™ mu zvГЎЕѕnД›la. „DГ­ky, dnes jsi mi zachrГЎnila Еѕivot.“

UsmГЎla se na nД›j. „Jak bych mohla dopustit, aby se ti nД›co stalo?“ pronesla.

UsmГЎl se.

„Jdi za otcem,“ Е™ekl. „JГЎ zatГ­m spГЎlГ­m tvoje ЕЎaty.“

Nevěděla, jak matce vysvětlí, že jsou její šaty náhle pryč, ale bylo jasné, že je skutečně musí spálit. Pokud by je matka viděla v současném stavu – zakrvácené a plné děr – nedokázala by Ceres ani domyslet, jak krutý trest by následoval.

Ceres vyšla ven a vydala se po cestičce ušlapané trávy k přístřešku za domem. Na jejich skromném pozemku už zbýval jen poslední strom – ostatní už pokáceli a spálili v krbu kvůli teplu za dlouhých zimních nocí. Jeho větve se teď rozkládaly nad domem jako ochranná síť. Kdykoli ho Ceres viděla, vzpomněla si na svoji babičku, která zemřela před dvěma lety. Právě její babička totiž tento strom zasadila, když byla ještě malá. Pro Ceres byl strom něčím, jako její vlastní chrám. A stejně tak i pro jejího otce. Když už to vypadalo, že život je nesnesitelně těžký, lehli si spolu poblíž babiččina stromu pod hvězdné nebe a otevřeli si navzájem svá srdce, jako by milovaná babička byla stále naživu.

Ceres vstoupila do pЕ™Г­stЕ™eЕЎku a s ГєsmД›vem pozdravila svГ©ho otce. Ke svГ©mu pЕ™ekvapenГ­ si uvД›domila, Еѕe vД›tЕЎina vД›cГ­ z pracovnГ­ho stolu byla pryДЌ a Еѕe ve vГЅhni neДЌekal na kovГЎЕ™skГ© kladivo ЕѕГЎdnГЅ meДЌ. Ani si nevzpomГ­nala, kdy naposledy vidД›la podlahu tak umetenou nebo zdi a strop bez nГЎЕ™adГ­.

ModrГ© oДЌi jejГ­ho otce se rozzГЎЕ™ily pЕ™esnД› tak, jako vЕѕdy, kdyЕѕ ji vidД›l.

„Ceres,“ Е™ekl a vstal.

V uplynulГ©m roce prorostly jeho vlasy a krГЎtkГЎ bradka ЕЎedinami. Kruhy pod jeho milujГ­cГ­ma oДЌima se zdvojnГЎsobily. DЕ™Г­ve byl mohutnГЅ a tГ©mД›Е™ tak svalnatГЅ jako Nesos. NedГЎvno si ale Ceres vЕЎimla, Еѕe zaДЌal ubГЅvat na vГЎze a jeho kdysi bezchybnГЎ postava ochabovala.

DoЕЎel k nГ­ ke dveЕ™Г­m a poloЕѕil jГ­ mozolnatou ruku na zГЎda.

„PojДЏ se mnou.“

Ceres se sevЕ™ela hruДЏ. KdyЕѕ chtД›l otec mluvit a souДЌasnД› jГ­t, znamenalo to, Еѕe se s nГ­ chce podД›lit o nД›co dЕЇleЕѕitГ©ho.

Bok po boku se vydali smД›rem za pЕ™Г­stЕ™eЕЎek na malГ© pole. Nedaleko se na nebi formovaly temnГ© mraky, povГ­val teplГЅ, rozechvД›lГЅ vГЎnek. Ceres doufala, Еѕe mraky pЕ™inesou dГ©ЕЎЕҐ, tolik potЕ™ebnГЅ pro ukonДЌenГ­ obdobГ­ sucha, kterГ© se teДЏ zdГЎlo nekoneДЌnГ©. Jejich pЕ™Г­slib vЕЎak mohl vyjГ­t na prГЎzdno, jako uЕѕ tolikrГЎt pЕ™edtГ­m.

ZemД› pod nohama jim zapraskala. PЕЇda byla vyschlГЎ, rostliny zeЕѕloutlГ©, hnД›dГ© a mrtvГ©. Kousek zemД› za jejich pozemky nГЎleЕѕel krГЎli Claudiovi. UЕѕ roky na nД›m ale nikdo nic nepД›stoval.

Vystoupali na kopec za polГ­ДЌkem, kde zastavili. Otec se rozhlГ­Еѕel po krajinД› a mlДЌel. Ruce drЕѕel sloЕѕenГ© za zГЎdy. Pak se zahledД›l na nebe a Ceresin strach se jeЕЎtД› prohloubil. Takhle se otec nikdy nechoval.

Nakonec promluvil. ZdГЎlo se, Еѕe peДЌlivД› volГ­ slova.

„NД›kdy si nemЕЇЕѕeme dopЕ™ГЎt ten luxus, abychom si zvolili svoji cestu,“ pronesl. „MusГ­me obД›tovat vЕЎechna naЕЎe pЕ™ГЎnГ­ kvЕЇli naЕЎim milovanГЅm. NД›kdy dokonce i sami sebe, kdyЕѕ je to nutnГ©.“

Povzdechl si a v dlouhГ©m tichu, kterГ© ruЕЎil jen vanoucГ­ vГ­tr, slyЕЎela Ceres i buЕЎenГ­ vlastnГ­ho srdce. PЕ™emГЅЕЎlela, kam tГ­m otec mГ­Е™Г­.

„Co bych za to dal, abys mohla navЕѕdy zЕЇstat dГ­tД›tem,“ dodal s pohledem upЕ™enГЅm do nebes. TvГЎЕ™ se mu na chvГ­li zkroutila nevyslovenou bolestГ­, ale vzГЎpД›tГ­ se zase uvolnila.

„Co se dД›je?“ zeptala se Ceres a poloЕѕila mu ruku na paЕѕi.

„Na chvГ­li budu muset odejГ­t,“ odpovД›dД›l.

Ceres mД›la pocit, jako by se nemohla nadechnout.

„OdejГ­t?“

ObrГЎtil se k nГ­ a pohlГ©dl jГ­ do oДЌГ­.

„VГ­ЕЎ dobЕ™e, Еѕe letoЕЎnГ­ zima a jaro byly obzvlГЎЕЎЕҐ tvrdГ©. MinulГЅch nД›kolik let sucha takГ© niДЌemu nepomohlo. NevydД›lali jsme dost penД›z na to, abychom pЕ™eЕѕili dalЕЎГ­ zimu, a pokud nepЕЇjdu, vyhladovГ­me k smrti. Vybral si mД› jinГЅ krГЎl, mГЎm se stГЎt jeho hlavnГ­m zbrojГ­Е™em. VydД›lГЎm tak hodnД› penД›z.“

„Ale vezmeЕЎ mД› s sebou, Еѕe ano?“ vyhrkla rozhoЕ™ДЌenГЎ Ceres.

ZachmuЕ™enД› zavrtД›l hlavou.

„MusГ­ЕЎ zЕЇstat tady a pomГЎhat svojГ­ matce a bratrЕЇm.“

To pomyЕЎlenГ­ ji vydД›silo.

„NemЕЇЕѕeЕЎ mД› tu nechat s matkou,“ Е™ekla. „To bys mi neudД›lal.“

„Promluvil jsem si s nГ­. PostarГЎ se o tebe. Bude hodnГЎ.“

Ceres si dupla, aЕѕ kolem zavГ­Е™il prach.

„Ne!“

Z oДЌГ­ se jГ­ vyЕ™inuly slzy a kutГЎlely se jГ­ po tvГЎЕ™Г­ch.

Otec se k nГ­ o krЕЇДЌek pЕ™iblГ­Еѕil.

„Poslouchej mД› dobЕ™e, Ceres. PalГЎc poЕ™ГЎd ДЌas od ДЌasu potЕ™ebuje meДЌe. Ztratil jsem za tebe slovo, a pokud budeЕЎ dД›lat meДЌe stejnД› dobЕ™e, jako jsem tД› to uДЌil, mЕЇЕѕeЕЎ si sama nД›co vydД›lat.“

Kdyby nД›co vydД›lala sama pro sebe, byla by svobodnД›jЕЎГ­. Zjistila, Еѕe se jejГ­ drobnГ© lehkГ© ruce hodГ­, kdyЕѕ je potЕ™eba ozdobit ostЕ™Г­ ДЌi jГ­lce jemnГЅmi rytinami. Ruce jejГ­ho otce byly ЕЎirokГ©, prsty tuhГ© a neohrabanГ©. Jen nД›kolik mГЎlo dalЕЎГ­ch lidГ­ mД›lo stejnД› ЕЎikovnГ© ruce jako Ceres.

Ale i tak zavrtД›la hlavou.

„Nechci pracovat jako kovГЎЕ™,“ Е™ekla.

„MГЎЕЎ to v krvi, Ceres. MГЎЕЎ ten dar.“

ZpupnД› zavrtД›la hlavou.

„JГЎ chci se zbranД›mi bojovat,“ Е™ekla, „ne je vyrГЎbД›t.“

Sotva ta slova vypustila z Гєst, uЕѕ jich litovala.

Otec se zamraДЌil.

„Ty chceЕЎ bГЅt bojovnice? BojepГЎn?“ zavrtД›l hlavou.

„Jednoho dne moЕѕnГЎ budou Еѕeny moct bojovat,“ Е™ekla. „VГ­ЕЎ, Еѕe jsem cviДЌila.“

OboДЌГ­ se mu starostlivД› stГЎhlo.

„Ne,“ pronesl pevnГЅm hlasem. „To nenГ­ tvoje cesta.“

Ceres pocítila zklamání. Cítila, jak se její naděje a sny o tom, že by se stala bojovnicí, při jeho slovech rozplývají. Věděla, že nechce být zlý – nikdy nebyl zlý. Byl to prostě fakt. A proto, aby přežili, musela i ona obětovat svoje sny.

ZadГ­vala se do dГЎlky na nebe, kterГ© proДЌГ­sl blesk. O tЕ™i Гєdery srdce pozdД›ji zadunД›l hrom.

ЕЅe by si nevЕЎimla, jak zoufalГЎ byla jejich situace? VЕѕdy pЕ™edpoklГЎdala, Еѕe spoleДЌnД›, jako rodina, vЕЎe zvlГЎdnou. Tohle ale vЕЎe mД›nilo. TeДЏ tu nebude mГ­t otce, na kterГ©ho se mohla spolehnout. Nikdo se nepostavГ­ mezi ni a matku.

Po tvГЎЕ™Г­ch jГ­ kanuly slzy a jedna po druhГ© padaly na vyprahlou pЕЇdu. NehnutД› stГЎla na mГ­stД› a pЕ™emГЅЕЎlela. MД›la by se Е™Г­dit otcovou radou a vzdГЎt se svГЅch snЕЇ?

NГЎhle otec zpoza zad nД›co vytГЎhl, a kdyЕѕ se Ceres podГ­vala, co to je, vidД›la v jeho rukГЎch meДЌ. PЕ™istoupil k nГ­ blГ­Еѕ, aby si ho mohla prohlГ©dnout.

Byl to ГєchvatnГЅ meДЌ. JГ­lec byl z ryzГ­ho zlata, zdobila ho rytina hada. ДЊepel byla oboustrannД› brouЕЎenГЎ a vypadala, Еѕe je ukutГЎ z nejkvalitnД›jЕЎГ­ oceli. I kdyЕѕ Ceres nevД›dД›la, kdo meДЌ vyrobil, dokГЎzala okamЕѕitД› Е™Г­ct, Еѕe se jednГЎ o velmi kvalitnГ­ zbraЕ€. Na ДЌepeli byl vyrytГЅ nГЎpis.



KdyЕѕ se spojГ­ meДЌ se srdcem, pЕ™ijde vГ­tД›zstvГ­.



OhromenД› zГ­rala na meДЌ, ten pohled jГ­ vyrazil dech.

„To jsi vykoval ty?“ zeptala se s oДЌima pЕ™ilepenГЅma k meДЌi.

PЕ™ikГЅvl.

„Podle seveЕ™anskГ©ho zpЕЇsobu,“ odpovД›dД›l. „Ladil jsem ho tЕ™i roky. Jen samotnГЎ ДЌepel mГЎ takovou cenu, Еѕe by nГЎs vЕЎechny nasytila na celГЅ rok.“

PohlГ©dla na nД›j.

„Tak proДЌ ho neprodГЎЕЎ?“

DЕЇraznД› zavrtД›l hlavou.

„To nenГ­ dЕЇvod, proДЌ jsem ho vytvoЕ™il.“

PЕ™istoupil jeЕЎtД› blГ­Еѕ a k Ceresinu ГєЕѕasu jГ­ meДЌ nabГ­dl.

„Vyrobil jsem ho pro tebe.“

Ceres si Гєdivem pЕ™itiskla ruku k ГєstЕЇm.

„Pro mД›?“ zeptala se ohromenД›.

Otec se ЕЎiroce usmГЎl.

„Opravdu si myslГ­ЕЎ, Еѕe bych zapomnД›l na tvГ© osmnГЎctГ© narozeniny?“ odpovД›dД›l.

CГ­tila, jak se jГ­ oДЌi znovu plnГ­ slzami. Nikdy dЕ™Г­v nebyla tak dojatГЎ.

Ale kdyЕѕ si vzpomnД›la na to, co Е™ekl dЕ™Г­v, o tom, Еѕe nechce, aby bojovala, cГ­tila se zmatenД›.

„Ale stejnД› jsi tvrdil,“ pЕ™emГЅЕЎlela, „Еѕe nechceЕЎ, abych cviДЌila.“

„Nechci, abys zemЕ™ela,“ vysvД›tloval. „Ale vidГ­m, kam tД› tГЎhne srdce. A to je vД›c, kterou nemЕЇЕѕu zmД›nit.“

Chytil ji za bradu a natoДЌil jГ­ hlavu tak, aЕѕ se jejich oДЌi setkali.

„Jsem za to na tebe hrdГЅ.“

Podal jГ­ meДЌ, a kdyЕѕ Ceres ucГ­tila chladnГЅ kov v dlani, zdГЎlo se jГ­, jako by se z meДЌe stala souДЌГЎst jejГ­ho tД›la. Byl tД›ЕѕkГЅ tak akorГЎt, jГ­lec sedД›l v dlani, jako by podle nГ­ byl vytvarovГЎn.

VЕЎechny nadД›je, kterГ© v nГ­ vyhasly, se teДЏ znovu probudily k Еѕivotu.

„NeЕ™Г­kej o nД›m matce,“ varoval ji otec. „Schovej ho nД›kam, kde ho nenajde, jinak ho prodГЎ.“

Ceres pЕ™ikГЅvla.

„Jak dlouho budeЕЎ pryДЌ?“

„PokusГ­m se vГЎs navЕЎtГ­vit jeЕЎtД›, neЕѕ napadne prvnГ­ snГ­h.“

„Ale to jsou mД›sГ­ce!“ vyhrkla Ceres a o krok ustoupila.

„Je to nД›co, co musГ­m udД›lat, abych –“

„Ne! Prodej meДЌ. ZЕЇstaЕ€ tu!“

PoloЕѕil jГ­ dlaЕ€ na tvГЎЕ™.

„KdyЕѕ prodГЎm meДЌ, pomЕЇЕѕe nГЎm to letos. A moЕѕnГЎ jeЕЎtД› napЕ™esrok. Ale co pak?“ ZavrtД›l hlavou. „Ne, potЕ™ebujeme dlouhodobГ© Е™eЕЎenГ­.“

DlouhodobГ©? Ceres si nГЎhle uvД›domila, Еѕe tahle otcova prГЎce nebude jen na pГЎr mД›sГ­cЕЇ. MoЕѕnГЎ bude na celГ© roky.

JejГ­ sklГ­ДЌenost se jeЕЎtД› prohloubila.

PЕ™istoupil k nГ­, jako by to cГ­til, a objal ji.

Ceres si uvД›domila, Еѕe mu vzlykГЎ do ramene.

„BudeЕЎ mi chybД›t, Ceres,“ Е™ekl jГ­ pЕ™es rameno. „Jsi jinГЎ neЕѕ vЕЎichni ostatnГ­. KaЕѕdГЅ den se budu dГ­vat na nebe a budu vД›dД›t, Еѕe pod stejnГЅmi hvД›zdami jsi i ty. BudeЕЎ to dД›lat stejnД›?“

NejdЕ™Г­v na nД›j chtД›la kЕ™iДЌet, Е™Г­ct mu: jak se opovaЕѕujeЕЎ mД› tu nechat samotnou?

Hluboko v srdci ale cГ­tila, Еѕe opravdu nemЕЇЕѕe zЕЇstat, a nechtД›la mu to dД›lat jeЕЎtД› tД›ЕѕЕЎГ­, neЕѕ uЕѕ to bylo.

Po tvГЎЕ™i jГ­ skanula dalЕЎГ­ slza. PopotГЎhla a pak pЕ™ikГЅvla.

„KaЕѕdou noc se zastavГ­m pod naЕЎГ­m stromem,“ Е™ekla.

Otec ji polГ­bil na ДЌelo a pak ji nД›ЕѕnД› objal. ZranД›nГ­ na zГЎdech Ceres zabolela, jako by do nГ­ nД›kdo vrazil nЕЇЕѕ, ale zatnula zuby a zЕЇstala tiЕЎe.

„MГЎm tД› rГЎd, Ceres.“

Chtěla mu odpovědět, ale nedokázala se přimět, aby cokoli řekla – slova se jí zasekla v krku.

Pak si otec pЕ™ivedl ze stГЎjГ­ konД›. Ceres mu pomohla naloЕѕit jГ­dlo, nГЎЕ™adГ­ a dalЕЎГ­ zГЎsoby. Naposled ji objal a Ceres pЕ™ipadalo, jako by jГ­ mД›lo smutkem puknout srdce. PЕ™esto ale nedokГЎzala vyslovit ani jedinГ© slovo.

Otec vyskoДЌil do sedla, pokГЅvl Ceres na rozlouДЌenou a pak pobГ­dl konД›, aby vyrazil.

Ceres ho sledovala a neГєnavnД› mu mГЎvala, aЕѕ dokud nezmizel za vzdГЎlenГЅm kopcem. JedinГЅ ДЌlovД›k, kterГЅ ji kdy mД›l opravdu rГЎd, byl teДЏ pryДЌ.

Na tvГЎЕ™Г­ch ji zalechtal z nebe padajГ­cГ­ dГ©ЕЎЕҐ.

„OtДЌe!“ vykЕ™ikla tak hlasitД›, jak jen mohla. „OtДЌe, mГЎm tД› rГЎda!“

Padla na kolena a sevЕ™ela si obliДЌej do dlanГ­, snaЕѕila se zadusit vzlyky.

ЕЅivot, jak vД›dД›la, uЕѕ nikdy nebude takovГЅ, jako dЕ™Г­v.




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Ceres bolely nohy, plГ­ce jГ­ hoЕ™ely, ale pЕ™esto stoupala vzhЕЇru tak rychle, jak jen mohla. SnaЕѕila se nevylГ­t ani kapku vody z vД›der, kterГЎ nesla. Za normГЎlnГ­ch okolnostГ­ by se zastavila a odpoДЌinula si, ale matka vyhroЕѕovala, Еѕe pokud Ceres nepЕ™inese vodu pЕ™ed rozbЕ™eskem, nedostane snГ­dani. Pokud nedostane snГ­dani, bude o hladu aЕѕ do veДЌeЕ™e. Bolest ji stejnД› moc nezajГ­mala. AlespoЕ€ odvГЎdД›la jejГ­ mysl od vzpomГ­nek na otce a od toho, jak se vЕЎe po jeho odchodu zhorЕЎilo.

Slunce si pomalu klestilo cestu nad AlvaЕѕskГ© hory v dГЎlce, malovalo oblaka rЕЇЕѕovozlatou barvou a mД›kkГЅ vГ­tr ohГЅbal Еѕlutou trГЎvu po obou stranГЎch cesty. Ceres zhluboka vdechovala svД›ЕѕГ­ rannГ­ vzduch a nutila se do rychlejЕЎГ­ho kroku. To, Еѕe jejich studna vyschla, nebrala matka jako dostateДЌnou omluvu pro to, Еѕe voda dorazГ­ pozdД›ji. Ani to, Еѕe u druhГ© studny, pЕЇl mГ­le vzdГЎlenГ©, se stГЎla dlouhГЎ fronta. Ceres se nezastavila, dokud se nedostala aЕѕ na vrchol kopce. Jakmile na nД›j dorazila, zЕЇstala stГЎt na mГ­stД›. Pohled, kterГЅ se jГ­ naskytnul, ji pЕ™ekvapil.

V dálce samozřejmě viděla jejich dům – před ním ale stál bronzový vůz. U něj stála její matka a bavila se s neskutečně tlustým mužem. Ceres v životě neviděla nikoho, kdo by byl jen z poloviny tak rozložitý. Měl na sobě vínovou plátěnou tuniku a červený sametový klobouk. Obličej mu pokrývaly husté šedivé vousy. Ceres uvažovala, kdo to může být. Že by nějaký obchodník?

Její matka na sobě měla nejlepší šaty – zelené, se sukní až na zem. Koupila si je před několika lety za peníze, za které si měla Ceres koupit nové boty. Nedávalo to smysl.

Ceres vГЎhavД› vyrazila z kopce dolЕЇ. NeustГЎle je po oДЌku sledovala, a kdyЕѕ vidД›la, Еѕe muЕѕ pЕ™edГЎvГЎ matce tД›ЕѕkГЅ koЕѕenГЅ mД›ЕЎec, vЕЎimla si, jak se matДЌina vyhublГЎ tvГЎЕ™ rozzГЎЕ™ila. To v nГ­ vzbudilo zvД›davost. ЕЅe by se na nД› usmГЎlo ЕЎtД›stГ­? Bude se otec moct vrГЎtit domЕЇ? To pomyЕЎlenГ­ ji povzbudilo, i kdyЕѕ si nedovolila cГ­tit jakГ©koli nadЕЎenГ­ aЕѕ do doby, neЕѕ si bude jistГЎ, co se dД›je.

Když se Ceres přiblížila k domu, obrátila se k ní její matka a mile se na ni usmála. Ceres v tu chvíli ucítila v žaludku podivný pocit. Naposledy, když se na ni matka usmála tímhle způsobem – s rozzářenýma očima a lesknoucími se zuby – dostala Ceres výprask.

„DceruЕЎko, drahouЕЎku,“ pronesla matka pЕ™eslazenГЅm hlasem a rozpЕ™ГЎhla ruce s ГєsmД›vem, pЕ™i kterГ©m Ceres tuhla krev v ЕѕilГЎch.

„Tohle je to dД›vДЌe?“ zeptal se muЕѕ s dychtivГЅm ГєsmД›vem. TmavГ© korГЎlkovitГ© oДЌi se mu pЕ™i pohledu na ni rozЕЎГ­Е™ily.

TeДЏ z blГ­zka Ceres vidД›la kaЕѕdГЅ zГЎhyb a vrГЎsku na tlusЕҐochovД› kЕЇЕѕi. Jeho ЕЎirokГЅ plochГЅ nos vypadal, jako by zakrГЅval celГЅ jeho obliДЌej, a kdyЕѕ si muЕѕ sundal klobouk, odrГЎЕѕela jeho upocenГЎ holГЎ hlava sluneДЌnГ­ paprsky.

Matka pЕ™itanДЌila k Ceres, vzala jГ­ vД›dra z rukou a postavila je na spГЎlenou trГЎvu. UЕѕ tohle samotnГ© gesto svД›dДЌilo o tom, Еѕe je nД›co pЕ™Г­ЕЎernД› ЕЎpatnД›. Ceres cГ­tila, jak se jГ­ v hrudi zvedГЎ vlna dД›su.

„PЕ™edstavuji ti svoji radost a pГЅchu, moji jedinou dceru, Ceres,“ pronesla jejГ­ matka a pЕ™edstГ­rala, Еѕe si otГ­rГЎ z oka slzu, kterГЎ tam ale ve skuteДЌnosti nebyla. „Ceres, tohle je lord Blaku. ProkaЕѕ Гєctu svГ©mu novГ©mu pГЎnovi.“

Ceres ucГ­tila bodnutГ­ strachu. Zhluboka se nadechla a pohlГ©dla na matku, kterГЎ stГЎla k lordovi zГЎdy. Ta se na ni usmГЎla tak zle, jak jen mohla.

„SvГ©mu pГЎnovi?“ zeptala se Ceres.

„Aby zachrГЎnil naЕЎi rodinu pЕ™ed krachem a veЕ™ejnou ostudou, nabГ­dl milostivГЅ lord Blaku tvГ©mu otci a mnД› vГЅhodnГЅ obchod: mД›ЕЎec zlata vГЅmД›nou za tebe.“

„CoЕѕe?“ zalapala Ceres po dechu. ZdГЎlo se jГ­, jako by se pod nГ­ zhoupla zemД›.

„Tak buДЏ hodnГЎ holka a prokaЕѕ mu Гєctu,“ naЕ™Г­dila jГ­ matka s varovnГЅm pohledem.

„To ne,“ odpovД›dД›la Ceres, napnula hruДЏ a udД›lala krok zpД›t. PЕ™ipadala si hloupД›. MД›la si uvД›domit, Еѕe muЕѕ je otrokГЎЕ™ a Еѕe zboЕѕГ­m mГЎ bГЅt jejГ­ Еѕivot.

„Otec by mД› nikdy neprodal,“ dodala skrz zaЕҐatГ© zuby. Pocit hrЕЇzy a rozhoЕ™ДЌenГ­ byl stГЎle silnД›jЕЎГ­.

Matka se zamraДЌila a chytila Ceres za paЕѕi. Prsty jГ­ zaryla do kЕЇЕѕe.

„KdyЕѕ se budeЕЎ chovat sluЕЎnД›, moЕѕnГЎ si tД› tento muЕѕ vezme za Еѕenu. CoЕѕ by pro tebe bylo velkГ© ЕЎtД›stГ­,“ zamumlala.

Lord Blaku si olГ­zl tenkГ© rozpraskanГ© rty a opuchlГЅma oДЌima si laДЌnД› prohlГ­Еѕel Ceresino tД›lo od hlavy aЕѕ k patД›. Jak jГ­ to mohla matka udД›lat? Ceres vД›dД›la, Еѕe ji matka nemГЎ rГЎda tolik, jako jejГ­ bratry, ale tohle?

„Marito,“ pronesl lord nosovГЅm hlasem. „Tvrdila jsi mi, Еѕe je tvoje dcera hezkГЎ, ale opomnД›la jsi mi Е™Г­ct, Еѕe je to naprosto nГЎdhernГ© stvoЕ™enГ­. OdvГЎЕѕГ­m se tvrdit, Еѕe jsem jeЕЎtД› nevidД›l Еѕenu s tak ЕЎЕҐavnatГЅmi rty, vГЎЕЎnivГЅma oДЌima a pevnГЅm a vГЅstavnГ­m tД›lem.“

Ceresina matka si s povzdechem poloЕѕila ruku na srdce. Ceres to zhnusilo tak, aЕѕ mД›la pocit, Еѕe se na mГ­stД› pozvracГ­. Vytrhla se z matДЌina sevЕ™enГ­ a sevЕ™ela ruce v pД›st.

„MoЕѕnГЎ jsem si tedy mД›la Е™Г­ct o vГ­c, kdyЕѕ se ti tolik lГ­bГ­,“ pronesla matka a sklopila oДЌi k zemi. „Konec koncЕЇ, je to naЕЎe jedinГЎ milovanГЎ dcera.“

„Za takovou krГЎsku rГЎd pЕ™iplatГ­m. DalЕЎГ­ch pД›t zlatГЅch bude staДЌit?“ zeptal se.

„To je od tebe tak ЕЎtД›drГ©,“ odpovД›dД›la Ceresina matka.

Lord Blaku se odkolГ©bal k vozu, aby pЕ™inesl dalЕЎГ­ zlato.

„Otec by s tГ­mhle nikdy nesouhlasil,“ zavrДЌela Ceres.

Ceresina matka k nГ­ vГЅhruЕѕnД› vykroДЌila.

„Ale tohle byl nГЎpad tvГ©ho otce,“ vyЕЎtД›kla a oboДЌГ­ jГ­ pЕ™itom vyletД›lo aЕѕ do pЕЇli ДЌela. Ceres teДЏ vД›dД›la, Еѕe matka lЕѕe – kdykoli lhala, zvedalo se jГ­ oboДЌГ­.

„Opravdu si myslГ­ЕЎ, Еѕe tД› mГЎ otec radЕЎi neЕѕ mД›?“ zeptala se jГ­ matka.

Ceres zamrkala, nechГЎpala, co to mГЎ s ДЌГ­mkoli spoleДЌnГ©ho.

„Nikdy bych nemohla mГ­t rГЎda nД›koho, kdo si myslГ­, Еѕe je lepЕЎГ­ neЕѕ jГЎ,“ dodala.

„Nikdy jsi mД› nemД›la rГЎda?“ zeptala se Ceres a hnД›v se v nГ­ pomalu mД›nil na beznadД›j.

MezitГ­m se vrГЎtil lord Blaku se zlatem v ruce, doЕЎel aЕѕ k CeresinД› matce a pЕ™edal jГ­ ho.

„Tvoje dcera stojГ­ za kaЕѕdГЅ jeden z nich,“ Е™ekl. „Bude z nГ­ skvД›lГЎ manЕѕelka a porodГ­ mi mnoho synЕЇ.“

Ceres se kousla do rtu a rozhodnД› zavrtД›la hlavou.

„Lord Blaku si pro tebe rГЎno pЕ™ijede, takЕѕe jdi dovnitЕ™ a sbal si vД›ci,“ rozkГЎzala jГ­ matka.

„To neudД›lГЎm!“ vykЕ™ikla Ceres.

„Tohle byl vЕѕdycky tvЕЇj problГ©m, holДЌiДЌko. MyslГ­ЕЎ jen sama na sebe. Tohle zlato,“ pronesla jejГ­ matka a zacinkala mД›ЕЎcem Ceres pЕ™ed obliДЌejem, „udrЕѕГ­ tvoje bratry naЕѕivu. UdrЕѕГ­ naЕЎi rodinu pЕ™i ЕѕivotД›, dovolГ­ nГЎm zЕЇstat tady a opravit dЕЇm. Nad tГ­m ses nezamyslela?“

Na zlomek okamЕѕiku si Ceres pomyslela, Еѕe je moЕѕnГЎ opravdu sobeckГЎ. Pak si ale uvД›domila, Еѕe si s nГ­ matka znovu hraje, Еѕe s nГ­ manipuluje a vyuЕѕГ­vГЎ proti nГ­ lГЎsku, kterou cГ­tila ke svГЅm bratrЕЇm.

„NemД›j strach,“ pronesla Ceresina matka smД›rem k lordu Blakovi. „Ceres se podvolГ­. Je jen potЕ™eba mГ­t pevnou ruku. Pak bude pokornГЎ jako berГЎnek.“

Nikdy. Nikdy nebude manЕѕelkou toho chlapa ani niДЌГ­ majetek. A nikdy nenechГЎ matku, aby vymД›nila jejГ­ Еѕivot za padesГЎt pД›t zlatГЅch.

„S tГ­mhle otrokГЎЕ™em nikam nepЕЇjdu,“ vyЕЎtД›kla Ceres a vrhla na nД›j znechucenГЅ pohled.

„NevdД›ДЌnГ© dД›cko!“ zajeДЌela jejГ­ matka. „Pokud neudД›lГЎЕЎ, co ti Е™Г­kГЎm, ztЕ™Г­skГЎm tД› tak, Еѕe uЕѕ se nikdy nepostavГ­ЕЎ na nohy. A teДЏ padej dovnitЕ™!“

Pomyšlení na výprask od matky přineslo zpět příšerné bolestivé vzpomínky. Ceres se vrátila do okamžiku, kdy jí bylo pět let a matka ji zbila tak, až jí před očima všechno zčernalo. Zranění z bití – i spousta dalších – se zhojila, ale rány na duši nikdy nepřestaly krvácet. A teď, když věděla jistě, že ji matka nemá a nikdy neměla ráda, jí srdce puklo už nadobro.

NeЕѕ stihla Ceres zareagovat, pЕ™ikroДЌila k nГ­ matka a vrazila jГ­ takovou facku, aЕѕ jГ­ zaДЌalo zvonit v uchu.

Ceres nejprve nГЎhlГЅ Гєtok pЕ™ekvapil, tГ©mД›Е™ se stГЎhla zpД›t. Ale pak se v nГ­ nД›co zlomilo. UЕѕ se nechtД›la schovГЎvat, jako to dД›lala do teДЏ.

Oplatila matce jejГ­ facku. UdeЕ™ila ji tak tvrdД›, aЕѕ ji srazila na zem. Tam matka jen vydД›ЕЎenД› zalapala po dechu.

Zrudla v obliДЌeji, postavila se zpД›t na nohy a chytila Ceres za rameno a za vlasy. Pak jГ­ vrazila koleno do bЕ™icha. KdyЕѕ se Ceres bolestГ­ pЕ™edklonila, udeЕ™ila ji matka kolenem jeЕЎtД› do obliДЌeje, takЕѕe Ceres upadla na zem.

OtrokГЎЕ™ jen stГЎl a sledoval, co se bude dГ­t. OДЌi mД›l otevЕ™enГ© dokoЕ™ГЎn a pobavenД› se uchechtГЎval. OДЌividnД› se mu jejich boj lГ­bil.

Ceres jeЕЎtД› stГЎle kaЕЎlala a lapala po dechu po Гєderech, kterГ© schytala od matky. RoztЕ™esenД› se postavila na nohy a se zajeДЌenГ­m se vrhla na matku a srazila ji k zemi.

Tohle dnes skonДЌГ­, to bylo vЕЎe, na co Ceres dokГЎzala myslet. VЕЎechna ta lГ©ta, kdy ji matka nenГЎvidД›la, kdy s nГ­ jednala s naprostГЅm opovrЕѕenГ­m, to vЕЎe teДЏ Еѕivilo jejГ­ zuЕ™ivost. Ceres sevЕ™enГЅmi pД›stmi bila matku do obliДЌeje, znovu a znovu. SouДЌasnД› se jГ­ po tvГЎЕ™Г­ch koulely horkГ© slzy a rty se jГ­ chvД›ly nekontrolovatelnГЅmi vzlyky.

KoneДЌnД› jejГ­ matka ochabla.

Ceresina ramena se tЕ™ГЎsla s kaЕѕdГЅm vzlykem, pЕ™ipadalo jГ­, jako by se jГ­ mД›l obrГЎtit Еѕaludek. Pohled rozmazanГЅ slzami obrГЎtila k otrokГЎЕ™i. CГ­tila k nД›mu jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­ nenГЎvist neЕѕ pЕ™edtГ­m.

„BudeЕЎ dobrГЎ,“ pronesl lord Blaku se zrГЎdnГЅm ГєsmД›vem, pak sebral ze zemД› mД›ЕЎec zlaЕҐГЎkЕЇ a pЕ™ipnul si ho ke koЕѕenГ©mu opasku.

NeЕѕ stihla Ceres zareagovat, sevЕ™el ji rukama. Zvedl jГ­ a vyЕЎplhal s nГ­ do vozu. RychlГЅm pohybem ji hodil dozadu, jako by byla pytel brambor. Byl pЕ™Г­liЕЎ silnГЅ a hrubГЅ na to, aby se mu dokГЎzala ubrГЎnit. Jednou rukou ji drЕѕel za paЕѕi a druhou si pЕ™ipravoval Е™etД›z. PЕ™itom k nГ­ promlouval: „Nejsem tak hloupГЅ, abych si myslel, Еѕe bys tu rГЎno jeЕЎtД› byla.“

Ceres pohlГ©dla na dЕЇm, kterГЅ jГ­ byl domovem po celГЅch osmnГЎct let. Pomyslela na otce a bratry a oДЌi se jГ­ pЕ™itom zalily slzami. Pokud se chtД›la zachrГЎnit, musela se rozhodnout rychle. DЕ™Г­v, neЕѕ se jГ­ zaklapne Е™etД›z kolem kotnГ­ku.

Nakonec se rozhodla. Sebrala vЕЎechnu sГ­lu, kterГЎ jГ­ jeЕЎtД› zbГЅvala, vykroutila paЕѕi z otrokГЎЕ™ova sevЕ™enГ­, zvedla nohu a kopla ho do obliДЌeje tak silnД›, jak jen dokГЎzala. OtrokГЎЕ™ vyletД›l zГЎdy napЕ™ed z vozu a skutГЎlel se na zem.

Ceres seskoДЌila a vyrazila co nejrychleji po praЕЎnГ© cestД›. Daleko od Еѕeny, kterou, jak si pЕ™Г­sahala, uЕѕ nikdy nenazve svojГ­ matkou. Daleko od vЕЎeho, co kdy znala a na ДЌem jГ­ kdy zГЎleЕѕelo.




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Thanos obklopený královskou rodinou se ze všech sil snažil udržet příjemný výraz. Nedařilo se mu to ani přes zlatý pohár vína, který svíral v ruce. Nenáviděl to. Nenáviděl všechny ty lidi, svoji rodinu. A nenáviděl královské sešlosti – hlavně ty, které následovaly po Jatkách. Věděl, jak žili běžní lidé, jak chudí byli, a cítil, že všechna pompa a povýšenost kolem je ve skutečnosti nespravedlivá a nesmyslná. Dal by cokoli za to, aby mohl být někde daleko odsud.

Nedaleko postávali jeho příbuzní – Lucious, Aria a Varius. Thanos se nijak nesnažil zapojovat do jejich plytkého rozhovoru. Místo toho sledoval imperiální hosty procházející se palácovými zahradami. Všichni byli oblečeni v tógách a štólách a s falešnými úsměvy nasazenými na obličejích si vzájemně pronášeli neupřímné lichotky. Někteří jeho příbuzní po sobě házeli jídlem a běhali přitom po pěstěných trávnících mezi stoly přetékajícími jídlem a vínem. Jiní si zase v malých hloučcích připomínali události z Jatek, které je zaujaly. Smáli se přitom a zesměšňovali ty, kteří dnes přišli o život.

Stovky lidГ­, uvaЕѕoval Thanos, a nikdo z nich nemГЎ ani kousek cti.

„PЕ™Г­ЕЎtГ­ mД›sГ­c si koupГ­m tЕ™i bojepГЎny,“ pronesl nabubЕ™ele Lucious – nejstarЕЎГ­ z nich – a pЕ™iloЕѕil si na ДЌelo hedvГЎbnГЅ ЕЎГЎtek, aby vysГЎl pot. „Stefanus nestГЎl ani za polovinu toho, co jsem za nД›j zaplatil. Kdyby uЕѕ nebyl mrtvГЅ, sГЎm bych ho probodl meДЌem. V prvnГ­m kole bojoval jako holka.“

Aria a Varius se zasmГЎli, ne tak Thanos. AЕҐ uЕѕ povaЕѕovali Jatka za hru nebo ne, podle Thana by i krГЎlovЕЎtГ­ mД›li prokazovat respekt ke stateДЌnosti bojepГЎnЕЇ a Гєctu k padlГЅm.

„No, vidД›l jsi Brennia?“ zeptala se Aria a vykulila pЕ™itom svГ© velkГ© modrГ© oДЌi. „JГЎ jsem dokonce uvaЕѕovala o tom, Еѕe ho koupГ­m, ale kdyЕѕ jsem ho sledovala pЕ™i nГЎcviku, dГ­val se na mД› straЕЎnД› namyЕЎlenД›. VД›Е™ili byste tomu?“ protoДЌila oДЌi a odfrkla si.

„A taky smrdГ­ jako tchoЕ™,“ dodal Lucious.

VЕЎichni krom Thana se znovu zasmГЎli.

„Nikdo z nГЎs by si ho nevybral,“ pronesl Varius. „Je pravda, Еѕe vydrЕѕel dГ©le, neЕѕ jsme ДЌekali, ale je v hroznГ© formД›.“

To uЕѕ Thanos nevydrЕѕel, nemohl dГЎl mlДЌet.

„Brennius je v nejlepЕЎГ­ formД› ze vЕЎech bojepГЎnЕЇ v arГ©nД›,“ protestoval. „Nemluvte o umД›nГ­ boje, kdyЕѕ o nД›m nic nevГ­te.“

OstatnГ­ zmlkli a Aria vykulila oДЌi, aЕѕ vypadaly, Еѕe jГ­ vypadnou z dЕЇlkЕЇ, ale sklonila pohled k zemi. Varius nadmul hruДЏ, zaloЕѕil si ruce a zamraДЌil se. PЕ™istoupil k Thanovi, jako by se ho chystal vyzvat na souboj, a vzduch zhoustl napД›tГ­m.

„No tak, kaЕЎlete na ty nadutГ© bojepГЎny,“ pronesla Aria a postavila se mezi chlapce, jako by chtД›la uklidnit situaci. Pokynula jim, aby pЕ™istoupili blГ­Еѕ, a pak zaЕЎeptala, „doslechla jsem se zvlГЎЕЎtnГ­ novinku, ptГЎДЌek mi ji pЕ™inesl. KrГЎl prГЅ chce, aby se Jatek zГєДЌastnil nД›kdo z krГЎlovskГ©ho rodu.“

VЕЎichni si vymД›nili znepokojenГ© pohledy a ztichli.

„MoЕѕnГЎ,“ Е™ekl Lucious. „Ale jГЎ to urДЌitД› nebudu. Nechce se mi riskovat Еѕivot v nД›jakГ© hloupГ© hЕ™e.“

Thanos vД›dД›l, Еѕe by dokГЎzal porazit vД›tЕЎinu bojepГЎnЕЇ, ale zabГ­t jinГ©ho ДЌlovД›ka by bylo to poslednГ­, co by chtД›l.

„ProstД› se jen bojГ­ЕЎ smrti,“ pronesla Aria.

„NebojГ­m,“ odporoval Lucious. „To odvolГЎЕЎ!“

Thanovi doЕЎla trpД›livost a rozhodl se skupinu opustit.

Sledoval svoji vzdálenou sestřenici Stephanii, která se motala kolem, jako by někoho hledala – pravděpodobně přímo jeho. Před několika týdny prohlásila královna, že je Thanovi souzeno být se Stephanií, ale on to tak necítil. Stephania byla zkažená stejně jako zbytek jeho příbuzenstva a on by se raději vzdal svého jména, svých dědických nároků a dokonce i svého meče, jen aby si ji nemusel vzít. Byla krásná na pohled, to ano – měla zlaté vlasy, pleť bílou jako mléko a rty rudé jako krev – ale kdyby měl Thanos ještě jednou poslouchat o tom, jak k ní je život nespravedlivý, raději by si uřezal uši.

PospГ­chal k okraji zahrady smД›rem k rЕЇЕѕovГЅm keЕ™ЕЇm a vyhГЅbal se oДЌnГ­mu kontaktu s kterГЅmkoli nГЎvЕЎtД›vnГ­kem. KdyЕѕ ale zahnul za roh, zjevila se pЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­m Stephanie. HnД›dГ© oДЌi se jГ­ rozzГЎЕ™ily.

„DobrГЅ veДЌer, Thane,“ vyhrkla se zГЎЕ™ivГЅm ГєsmД›vem, kterГЅ by roztЕ™ГЎsl kolena vД›tЕЎinД› chlapcЕЇ kolem. VД›tЕЎinД›. Thanovi ale ne.

„I tobД› dobrГЅ veДЌer,“ odpovД›dД›l Thanos a bez zastavenГ­ se protГЎhl kolem nГ­.

Stephania si povytГЎhla ЕЎtГіlu a vyrazila za nГ­m jako dotД›rnГЅ komГЎr.

„NemyslГ­ЕЎ, Еѕe je nespravedlivГ©, jak – “ zaДЌala.

„MГЎm prГЎci,“ vyЕЎtД›kl Thanos drsnД›jЕЎГ­m tГіnem, neЕѕ pЕЇvodnД› chtД›l. Stephanii to pЕ™ekvapilo. Pak se k nГ­ obrГЎtil „OmlouvГЎm se… Tyhle seЕЎlosti mД› prostД› unavujГ­.“

„MoЕѕnГЎ by ses se mnou chtД›l projГ­t zahradami?“ navrhla Stephania, udД›lala krok smД›rem k nД›mu a pozvedla oboДЌГ­.

To byla ta poslednГ­ vД›c, po kterГ© touЕѕil.

„Poslouchej,“ odpovД›dД›l, „jГЎ vГ­m, Еѕe krГЎlovna i tvoje matka si myslГ­, Еѕe my dva nД›jak patЕ™Г­me k sobД›, ale…“

„Thane!“ zaslechl za sebou.

Thanos se ohlГ©dl a spatЕ™il krГЎlovskГ©ho posla.

„KrГЎl si pЕ™eje, aby ses s nГ­m setkal v altГЎnku. OkamЕѕitД›,“ pronesl. „A ty takГ©, mГЎ panГ­.“

„MЕЇЕѕu vД›dД›t proДЌ?“ zeptal se Thanos.

„Je toho hodnД› k probrГЎnГ­,“ odpovД›dД›l posel.

Vzhledem k tomu, Еѕe se s krГЎlem nikdy normГЎlnД› nebavil, uvaЕѕoval Thanos, co asi bude nГЎsledovat.

„SamozЕ™ejmД›,“ zareagoval Thanos.

K jeho velkГ©mu zdД›ЕЎenГ­ se do nД›j Stephania nadЕЎenД› zavД›sila a spoleДЌnД› nГЎsledovali posla k altГЎnku.

KdyЕѕ si Thanos vЕЎiml nД›kolika krГЎlovskГЅch rГЎdcЕЇ sedГ­cГ­ch na lavicГ­ch a v kЕ™eslech a dokonce i korunnГ­ho prince, zaДЌalo se mu zdГЎt divnГ©, Еѕe ho takГ© pЕ™izvali. StД›ЕѕГ­ se mohl ГєДЌastnit jejich rozhovorЕЇ, nemД›l ДЌГ­m pЕ™ispД›t, protoЕѕe jeho nГЎzory o tom, jak by mД›lo bГЅt ImpГ©rium spravovГЎno, se diametrГЎlnД› liЕЎily od nГЎzorЕЇ vЕЎech kolem. To nejlepЕЎГ­, co bude moct dД›lat, pomyslel si, bude mlДЌet.

„JakГЅ jste to krГЎsnГЅ pГЎr,“ pЕ™ivГ­tala je krГЎlovna s vЕ™elГЅm ГєsmД›vem na rtech.

Thanos mlДЌel a nabГ­dl Stephanii, aby se posadila po jeho boku.

Jakmile se vЕЎichni usadili, ThanЕЇv strГЅc, krГЎl, povstal a seЕЎlost se ztiЕЎila. KrГЎl byl odД›nГЅ v tГіze po kolena, ale tam, kde ostatnГ­ mД›li bГ­lou, ДЌervenou a modrou barvu, mД›l on barvu purpurovou. Barvu vyhrazenou pouze pro krГЎle. Kolem pleЕЎatД›jГ­cГ­ch spГЎnkЕЇ mД›l zlatГЅ vД›nec a tvГЎЕ™e i oДЌi mД›l pokleslГ©, i kdyЕѕ se usmГ­val.

„Masy se zaДЌГ­najГ­ vzpouzet,“ pronesl pomalu vГЎЕѕnГЅm hlasem. VГЎЕѕnГЅm pohledem pЕ™ejel po tvГЎЕ™Г­ch vЕЎech pЕ™Г­tomnГЅch a v obliДЌeji se mu zraДЌila krГЎlovskГЎ nadЕ™azenost. „PЕ™iЕЎel ДЌas jim ukГЎzat, kdo tu vlГЎdne, a zavГ©st drsnД›jЕЎГ­ opatЕ™enГ­. S okamЕѕitou platnostГ­ zdvojnГЎsobuji odvody z veЕЎkerГ©ho majetku i potravin.“

Ozvalo se pЕ™ekvapenГ© mumlГЎnГ­ nГЎsledovanГ© souhlasnГЅmi pokГЅvnutГ­mi.

„SkvД›lГЅ nГЎpad, nejjasnД›jЕЎГ­ vГЅsosti,“ zvolal jeden z rГЎdcЕЇ.

Thanos nemohl uvД›Е™it svГЅm uЕЎГ­m. ZdvojnГЎsobit lidem danД›? ObДЌas se setkГЎval s obyДЌejnГЅmi lidmi a vД›dД›l, Еѕe souДЌasnГ© danД› jsou uЕѕ tak dost vysokГ©. V nД›kterГЅch pЕ™Г­padech je lidГ© nezvlГЎdali platit. VidД›l matky truchlГ­cГ­ nad smrtГ­ jejich dД›tГ­, kterГ© zemЕ™ely hlady. Dokonce vДЌera nabГ­dl jГ­dlo ДЌtyЕ™letГ© holДЌiДЌce bez domova, kterГ© zpod kЕЇЕѕe vystupovala kaЕѕdГЎ kost v tД›le.

OdvrГЎtil pohled, jinak by musel vystoupit proti tomuhle oДЌividnГ©mu ЕЎГ­lenstvГ­.

„A koneДЌnД›,“ pokraДЌoval krГЎl, „abychom odvrГЎtili podzemnГ­ revoluci, kterГЎ nГЎm tu zaДЌГ­nГЎ bujet, od dneЕЎnГ­ho dne bude prvorozenГЅ syn z kaЕѕdГ© rodiny povinnД› odveden do krГЎlovskГ© armГЎdy.“

Jeden po druhГ©m chvГЎlili ГєДЌastnГ­ci setkГЎnГ­ krГЎlovo moudrГ© rozhodnutГ­.

Thanos si vЕЎiml, Еѕe se nakonec obrГЎtil krГЎl i k nД›mu.

„Thane,“ pronesl, „celou dobu mlДЌГ­ЕЎ. Mluv!“

AltГЎnek ztichl a vЕЎechny oДЌi se upЕ™ely na Thana. Vstal. VД›dД›l, Еѕe musГ­ promluvit, kvЕЇli vyhladovД›lГ© holДЌiДЌce, kvЕЇli truchlГ­cГ­m matkГЎm, kvЕЇli vЕЎem lidem, jejichЕѕ Еѕivoty tu nemД›ly ЕѕГЎdnou cenu. Musel mluvit za nД›, protoЕѕe kdyЕѕ nepromluvГ­ on, tak nikdo.

„DrsnД›jЕЎГ­ opatЕ™enГ­ revoluci nezadusГ­,“ pronesl a srdce v hrudi mu prudce buЕЎilo. „Jen ji vГ­c rozdmГЅchГЎ. VЕЎtД›povat bД›ЕѕnГЅm lidem strach a sebrat jim jejich svobody nГЎm nepЕ™inese nic dobrГ©ho. Naopak je to pЕ™inutГ­ povstat proti nГЎm a pЕ™idat se k revoluci.“

NД›kolik lidГ­ kolem se zasmГЎlo, zatГ­mco ostatnГ­ se mezi sebou bavili. Stephania ho vzala za ruku a snaЕѕila se ho uklidnit, on se jГ­ ale vytrhnul.

„DobrГЅ krГЎl vyuЕѕГ­vГЎ k vlГЎdД› nad poddanГЅmi lГЎsku stejnД› jako strach,“ dokonДЌil svoji Е™eДЌ Thanos.

KrГЎl vrhl po krГЎlovnД› nepЕ™Г­jemnГЅm pohledem a pak doЕЎel k Thanovi.

„Thane, pronesl jsi slova hodnГЎ stateДЌnГ©ho mladГ©ho muЕѕe,“ Е™ekl a poloЕѕil mu ruku na rameno. „Nebyl ale tvЕЇj mladЕЎГ­ bratr chladnokrevnД› zavraЕѕdД›n tД›mi stejnГЅmi lidmi, kterГ© tu obhajujeЕЎ?“

Thanos zaДЌal vidД›t rudД›. Jak si jeho strГЅc mohl dovolit vytahovat jen tak smrt jeho bratra? Thanos lГ©ta usГ­nal se zГЎrmutkem v mysli, zatГ­mco oplakГЎval smrt svГ©ho bratra.

„Ti, kteЕ™Г­ zabili mГ©ho bratra, nemД›li dostatek jГ­dla,“ odpovД›dД›l Thanos. „ZoufalГ­ lidГ© vyuЕѕГ­vajГ­ zoufalГ© prostЕ™edky.“

„ZpochybЕ€ujeЕЎ krГЎlovu moudrost?“ zeptala se krГЎlovna.

Thanos nemohl uvД›Е™it tomu, Еѕe se nikdo dalЕЎГ­ neozval. Copak nevidД›li, jak nespravedlivГ© to vЕЎe bylo? NeuvД›domovali si, Еѕe novГЅ zГЎkon jen pЕ™ileje olej do ohnД› revoluce?

„LidГ© si ani na okamЕѕik nebudou myslet, Еѕe touЕѕГ­me po nД›ДЌem jinГ©m, neЕѕ jejich utrpenГ­ a naЕЎem vlastnГ­m prospД›chu,“ pronesl Thanos.

CelГЎ skupina ЕЎokovanД› zalapala po dechu.

„PronГЎЕЎГ­ЕЎ drsnГЎ slova, synovДЌe,“ Е™ekl krГЎl a pohlГ©dl mu do oДЌГ­. „Skoro bych si myslel, Еѕe se chystГЎЕЎ pЕ™idat k revoluci.“

„MoЕѕnГЎ. Pokud uЕѕ dГЎvno nenГ­ jejГ­ souДЌГЎstГ­?“ pronesla krГЎlovna a pozvedla oboДЌГ­.

„To nejsem,“ vyЕЎtД›kl Thanos.

Vzduch v altánku povážlivě zhoustl a Thanos si uvědomil, že pokud nebude našlapovat opatrně, může být obviněn ze zrady – zločinu, který se trestal smrtí. Bez soudu.

Stephania povstala a sevЕ™ela do dlanГ­ Thanovu ruku. SvГ© gesto ale ЕЎpatnД› naДЌasovala a rozzuЕ™enГЅ Thanos se ze sevЕ™enГ­ jejГ­ch dlanГ­ vysmekl.

Stephania se zatvГЎЕ™ila zklamanД› a sklopila pohled k zemi.

„MoЕѕnГЎ, Еѕe za nД›jakГЅ ДЌas si uvД›domГ­ЕЎ blГЎhovost svГЅch nГЎzorЕЇ,“ pronesl krГЎl trpД›livД› k Thanovi. „ProzatГ­m platГ­ to, co jsem Е™ekl, a to od tГ©to chvГ­le.“

„DobrГЎ,“ promluvila krГЎlovna s nГЎhlГЅm ГєsmД›vem na rtech. „PЕ™ejdД›me k druhГ© vД›ci, kterou musГ­me projednat. Thane, jsi mladГЅ muЕѕ, je ti devatenГЎct let a my, tvoji imperiГЎlnГ­ vlГЎdci, jsme ti vybrali Еѕenu. Rozhodli jsme, Еѕe se oЕѕenГ­ЕЎ se StephaniГ­.“

Thanos pohlГ©dl na Stephanii, jejГ­Еѕ oДЌi se zalГ©valy slzami a v obliДЌeji se jГ­ zraДЌily obavy. Ta slova ho vydД›sila. Jak to po nД›m mohli ЕѕГЎdat?

„JГЎ si ji ale nemЕЇЕѕu vzГ­t,“ zaЕЎeptal Thanos a cГ­til svГ­ravГЅ pocit v Еѕaludku.

LidГ© v altГЎnku zaДЌali nespokojenД› mumlat a krГЎlovna vyskoДЌila z kЕ™esla tak prudce, aЕѕ se s hlasitГЅm prГЎsknutГ­m pЕ™evrГЎtilo.

„Thane!“ vykЕ™ikla s rukama zapЕ™enГЅma v bok. „Jak se odvaЕѕujeЕЎ odporovat krГЎli? VezmeЕЎ si Stephanii, aЕҐ uЕѕ chceЕЎ nebo ne!“

Thanos pohlГ©dl na Stephanii, kterГЎ se tvГЎЕ™ila nekoneДЌnД› smutnД›, a po tvГЎЕ™Г­ch se jГ­ kutГЎlely slzy.

„Ty si myslГ­ЕЎ, Еѕe jsi pro mД› aЕѕ moc dobrГЅ?“ zeptala se ho a tЕ™ГЎsl se jГ­ pЕ™i tom ret.

Thanos udД›lal krok smД›rem k nГ­, chtД›l ji alespoЕ€ trochu utД›ЕЎit, ale neЕѕ se jГ­ stihl dotknout, vybД›hla ven z altГЎnku a uplakanГЅ obliДЌej skrГЅvala v dlanГ­ch.

KrГЎl vstal a bylo vidД›t, Еѕe se zlobГ­.

„OdmГ­tni ji, chlapДЌe,“ pronesl hlasem, kterГЅ byl nГЎhle chladnГЅ a tvrdГЅ a dunД›l celГЅm altГЎnkem, „a skonДЌГ­ЕЎ v temnГ©m ЕѕalГЎЕ™i.“




KAPITOLA PГЃTГЃ


Ceres utГ­kala spletitГЅmi mД›stskГЅmi uliДЌkami, dokud necГ­tila, Еѕe ji nohy uЕѕ dГЎl nedonesou, dokud ji plГ­ce nepГЎlily tak, aЕѕ se jГ­ zdГЎlo, Еѕe puknou a dokud si nebyla naprosto jistГЎ, Еѕe ji otrokГЎЕ™ nenajde.

Nakonec se v zapadlГ© uliДЌce zhroutila na zem. Kolem se povalovaly odpadky a pobГ­haly krysy, ale jГ­ to bylo jedno. PЕ™itiskla si kolena k hrudi a slzy jГ­ kanuly po rozpГЎlenГЅch tvГЎЕ™Г­ch. JejГ­ otec byl pryДЌ a matka ji chtД›la prodat. NemД›la nikoho. KdyЕѕ zЕЇstane na ulici a bude pЕ™espГЎvat ve stГ­nu budov, zemЕ™e nakonec hlady nebo umrzne, aЕѕ pЕ™ijde zima. MoЕѕnГЎ by to ale bylo nejlepЕЎГ­.

Hodiny sedД›la a breДЌela, oДЌi jГ­ opuchly a mysl se zamlЕѕila zoufalstvГ­m. Kam teДЏ pЕЇjde? Jak si vydД›lГЎ penГ­ze na ЕѕivobytГ­?

Den pokroДЌil, kdyЕѕ se nakonec rozhodla vrГЎtit domЕЇ. VplГ­ЕѕГ­ se do pЕ™Г­stЕ™eЕЎku, sebere tД›ch nД›kolik zbГЅvajГ­cГ­ch meДЌЕЇ a prodГЎ je v palГЎci. StejnД› je dnes oДЌekГЎvali. Tak si vydД›lГЎ penГ­ze na pГЎr dnГ­ a tЕ™eba mezitГ­m vymyslГ­ lepЕЎГ­ plГЎn.

SouДЌasnД› si vyzvedne meДЌ, kterГЅ jГ­ vД›noval otec a kterГЅ skryla pod prkny podlahy v pЕ™Г­stЕ™eЕЎku. Ale ten neprodГЎ, ne. Ne, dokud nebude hledД›t smrti do oДЌГ­, teprve pak by se vzdala daru od svГ©ho otce.

Vyrazila smД›rem k domovu. Cestou si dГЎvala pozor na znГЎmГ© tvГЎЕ™e i na otrokГЎЕ™ЕЇv vЕЇz. KdyЕѕ zdolala poslednГ­ kopec, zaДЌala se plГ­Еѕit za domky a skrz pole, oparnД› se plГ­Еѕila po vyprahlГ© zemi a pГЎtrala po matce.

UcГ­tila provinilГ© bodnutГ­, kdyЕѕ si uvД›domila, Еѕe zbila vlastnГ­ matku. Nikdy jГ­ nechtД›la ublГ­Еѕit, dokonce ani po tom, jak krutД› se k nГ­ matka chovala. Dokonce ani tehdy, kdyЕѕ jГ­ nenГЎvratnД› zlomila srdce.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694383) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения